Mezi rušnými ulicemi Smíchova leží nenápadný Malostranský hřbitov. Nebývá sice přístupný každý den, ale o to větší zážitek se vám naskytne, projdete-li jednou jeho branami. Mezi koberci z břečťanu ční náhrobky mnoha hudebních velikánů Mozartovy éry, a znalci proto sebevědomě tvrdí, že právě toto pohřebiště zaujímá výsadní postavení v dějinách české i světové hudby.
Na Malostranském hřbitově, který byl v běhu dějin Prahy postupně vklíněn mezi dnešní Plzeňskou a Vrchlického ulici, jsou kromě významných duchovních hodnostářů pochovány osobnosti české hudby 19. století. Chcete-li vzdát poctu jejich dílu a skutkům, pak právě zde máte jedinečnou příležitost...
F. X. Dušek a Josefina Dušková
Procházka Malostranským hřbitovem nemůže začít jinde než u hrobu manželů Duškových. Významný hudební pedagog a klavírní virtuos František Xaver Dušek se v mládí těšil podpoře hraběte Šporka, díky kterému studoval hudbu v Praze a ve Vídni. Brzy proslul zejména svými interpretacemi Bachových skladeb. Také jeho budoucí manželka Josefina Hambacherová byla jednou z jeho žaček, vyučoval ji hře na klavír i zpěvu.
V Salzburku, kam už coby manželé odcestovali vyřizovat pozůstalost po Josefi nině dědečkovi, se seznámili s rodinou Leopolda Mozarta. Společenský vzestup manželů Duškových podpořil nejen jejich nebývalý hudební talent, ale i koupě tehdejší usedlosti Bertramka, která se stala „pražským domovem“ skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Na podzim 1787 právě tady dokončil svou nejslavnější operu Don Giovanni. Mozart pro Josefinu Duškovou složil mnoho pěveckých skladeb, například recitativ Ah, lo previdi nebo árii Bella mia fiamma addio.
Jan Václav Tomášek
Zcela zásadní se pro tvorbu skladatele, klavíristy a hudebního pedagoga Jana Václava Tomáška stalo představení Mozartovy opery Don Giovanni a pražský koncert Ludwiga van Beethovena v roce 1798. Vlivem těchto silných hudebních zážitků se začal věnovat naplno vlastní tvorbě a pro své nadání se stal soukromým skladatelem hraběte Jiřího Františka Augusta Buqoye. Tomášek, kterému lidé přezdívali „pražský hudební papež“, osobně znal i Niccolu Paganiniho, Richarda Wagnera či Hectora Berlioze. V Mariánských Lázních se seznámil s Goethem a následně zhudebnil jeho básně Král duchů a Mignon. Na skladatelově náhrobku, který je jedním z nejkrásnějších na Malostranském hřbitově, je německy psáno: „Pravda sama je diadémem umění.“
Josef Hrabě
Josef Hrabě byl zakladatelem hry na kontrabas na Pražské konzervatoři a zároveň dlouholetým členem orchestru Stavovského divadla. Jako kontrabasový virtuos vystupoval doma i v zahraničí a významně se zasloužil o reformu techniky hry na kontrabas, čímž přispěl k jeho povýšení na úroveň koncertního nástroje. Hrabětovým žákem byl také František Šimandl, kterého si Richard Wagner považoval natolik, že si ho osobně vyžádal jako předního člena operního orchestru do Bayreuthu.
Malostranský hřbitov
Za morové epidemie roku 1680 zakoupili představení Vlašského špitálu od malostranských dominikánů vinici, kde zřídili pohřebiště, morový špitál a kapli Narození Panny Marie. Od roku 1786 byli na hřbitov pohřbíváni lidé z obcí na levém břehu Vltavy, tedy ze Smíchova, Malé Strany a Hradčan. Na konci 19. století začal hřbitov chátrat a regulační plán z roku 1910 dokonce počítal s jeho likvidací. Proti tomuto záměru protestoval spisovatel Jakub Arbes, historik František Táborský i Klub za starou Prahu. Hřbitov dnes patří mezi nejvíce ohrožené pražské památky. V roce 2011 začala Správa pražských hřbitovů s jeho postupnou záchranou. Malostranský hřbitov je možné navštívit po předchozí dohodě nebo v rámci kulturních a společenských akcí, které zde pravidelně organizuje Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova. Více informací naleznete na www.malostranskyhrbitov.cz.
Kam za hrobkami slavných osobností
Olšanské hřbitovy jsou vůbec největším pohřebištěm v Praze. Podle odhadů zde byly za celou dobu jejich existence (byly založeny roku 1680) pohřbeny přibližně 2 000 000 lidí. Lidé sem chodí uctít památku Jana Palacha, jehož prostý hrob zdobí reliéf sochaře Olbrama Zoubka. Jsou zde pochovány další významné osobnosti českého společenského a kulturního života – např. Viktor Dyk, Karel Jaromír Erben, Karel Havlíček Borovský, Josef Mánes, Oldřich Nový, Miroslav Tyrš, Jiří Voskovec nebo Jan Werich.
Otevírací doba:
Leden–únor: 8.00–17.00
Březen–duben: 8.00–18.00
Květen–září: 8.00–19.00
Říjen: 8.00–18.00
Listopad–prosinec: 8.00–17.00
Nový židovský hřbitov tvoří samostatnou součást Olšanských hřbitovů. Jde o vůbec největší židovské pohřebiště v České republice co do plochy i počtu náhrobků. Svou rozlohou je přibližně desetkrát větší než Starý židovský hřbitov na Josefově. Najdete zde hroby spisovatelů Franze Kafky nebo Oty Pavla, jsou zde pohřbeni také příslušníci významných podnikatelských rodin Petschků a Waldesů. Autory zdejších náhrobních kamenů jsou přední čeští architekti a sochaři – Jan Myslbek, Antonín Balšánek, Josef Fanta, Jan Kotěra nebo Jan Štursa.
Otevírací doba (neděle–čtvrtek):
Duben–říjen: 9.00–17.00
Listopad–březen: 9.00–16.00
V pátek celoročně: 9.00–14.00
V sobotu a židovské svátky zavřeno.
Vyšehradský hřbitov a Slavín se rozprostírají v bezprostředním okolí kostela sv. Petra a Pavla. Jsou tu pohřbeny osobnosti, jež se ve své době zasloužily o rozvoj české kultury, vzdělanosti, národního sebeurčení i státní samostatnosti. Součástí vyšehradského pohřebiště je Slavín, společná hrobka zemřelých osobností české literatury, která byla zřízena koncem 80. let 19. století. Je zde hrob Jana Nerudy, Bedřicha Smetany, Jana Evangelisty Purkyně, Vlasty Buriana, Karla Čapka a mnoha dalších.
Otevírací doba (pondělí–neděle):
Leden–únor: 8.00–17.00
Březen–duben: 08.00–17.00
Květen–září: 8.00–19.00
Říjen: 8.00–18.00
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
