Dnes se vydáme na cestu, která nás povede hlubokými hraničními hvozdy do míst, kde by na nás ještě před čtvrt stoletím pálili ze samopalů. Do míst, kde nalezneme rozvaliny desítek zaniklých vesnic, míst liduprázdných, přesto neobyčejně krásných. Projedeme se po EuroVelo 13 – Stezkou železné opony, která je součástí dálkové evropské cyklistické sítě EuroVelo. Kopíruje linii bývalé železné opony z dob studené války. Celá trasa měří 10 000 km a vede od Barentsova moře až po Bospor. Ovšem žádný strach, my si projedeme jen Český les.
Pleš v pamětech Kosmových
Vyrážíme z obce Pleš, která ležela doslova na hranicích mezi Československem a Německem a patřila mezi nejlidnatější vesnice Českého lesa. Do současnosti se však zachovala prakticky jen ta německá část. Na té české přežila násilné vysídlení pouze jedna budova, ze které je dnes naštěstí hospoda. A kde je hospoda, tam se dobře žije, takže i na české straně přibylo pár nových stavení a život se sem začíná opět vracet. Někde v těchto místech by se měly nacházet i zbytky hradu či tvrze, na což podle některých historiků odkazuje již Kosmova kronika. Zatím ovšem nebylo nalezeno nic, tak tento velký objev čeká možná právě na vás. Pokračujeme směrem k obci Rybník, cestou projíždíme jednou z mnoha zaniklých vesnic, tahle se jmenuje Václav a zajímavá je tím, že k rozvalinám dnes již neexistující obce přibyly ještě rozvaliny bývalé roty pohraniční stráže, takže celkový dojem je dvojnásob bezútěšný. To Rybník se má docela k světu. Dá se považovat za turistické centrum Českého lesa, je tu několik kvalitních hospod a možnost slušného ubytování.
Po Bavorských cestách a stoupání na Čerchov
Další zaniklou obcí na naší trase je Lučina (německy Grafenried), obec, kde ještě v roce 1930 žilo 244 obyvatel (z toho 14 Čechů), ale dnes z ní zbyly víceméně jen rozvaliny kostela sv. Jiří. Ty ovšem byly v roce 2011 odborně odkryty a pietně upraveny, takže dnes se návštěvník může kostelem znovu projít, prohlédnout si presbytář, sakristii nebo zbytky kostelní věže, kde je zasazen i základní kámen s letopočtem 1775. V roce 2012 byly zbytky kostela vysvěceny a z Lučiny se stalo velice zajímavé poutní místo. Za Lučinou přejedeme plynule na německou stranu a pokračujeme dalších deset kilometrů Bavorskem. V Čechách se objevíme zase až na hraničním přechodu Lísková. Tady začíná nejnáročnější část dnešního výletu – výjezd na Čerchov. Na délce sedmi kilometrů musíme překonat přes 400 výškových metrů, navíc cesta jde několikrát nahoru a dolů, takže těch metrů je určitě mnohem víc.
Totalita na Čerchově
Nejvyšší vrch Českého lesa se tyčí do výšky 1 042 metrů nad mořem a je tím vyšším ze dvou tisícovek tohoto pohoří. Od počátku minulého století tu stojí 25 metrů vysoká kamenná rozhledna – Kurzova věž. K ní během studené války přibyly budovy roty pohraniční stráže a jedna rozhledna určená k pozorování nepřítele. Dnes už je bohužel nepřístupná, ale je to gigant o více jak deseti patrech, který vyrazí dech každému návštěvníkovi. Návštěvníkovi znalému Šumavy nemůže nepřipomenout téměř identicky vypadající rozhlednu na Poledníku. V jedné z budov bývalé posádky je menší bufet. Nenechte se zmást honosným názvem Café Bistro Čerchov, který příliš nekoresponduje se skutečností. Vejdete do místnosti, kde jsou umakartové stoly i stropy, na zdech visí portréty Lenina, Gottwalda či Husáka. Police zdobí busty těchto velikánů a staré plynové masky. V knihovničce se povaluje několik výtisků Marxova Kapitálu, trochu podivný skanzen. Ale vše zachraňuje místní kuchyně a milá obsluha. V nabídce je na dvacet teplých jídel a skvělá točená limonáda, která vám dá vzpomenout na dobu před pětadvaceti lety. Z Čerchova sjedeme na Rozvadov, kde cesta mizí zase v Bavorsku a vynoří se až na Šumavě, ale to už je jiný výlet…
www.turisturaj.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
