(130 let)
Převlékání kabátů je (ne)jen český zvyk. Navíc je-li zrovna první půlka 20. století a vy máte na sobě vojenskou uniformu, je o zábavu postaráno. Posuďte sami, jak si se složitostí tehdejší situace poradil František Slunečko (2. 10. 1886 – 10. 12. 1963).
Stát se vojákem donutila Františka Slunečka 1. světová válka, kdy jako mnoho jiných oblékl ve svých 28 letech uniformu rakousko-uherské armády. Tak se i stalo, že původně strojní inženýr pracující pro státní poštu padl do ruského zajetí. Tady působil dobrovolně v uniformě srbské a domů se vrátil jako major armády československé. Časem se dokonce vypracoval na generála, a tehdy ho zastihla mobilizace v roce 1938. Během tzv. Protektorátu prokázal osobní statečnost v odbojových skupinách Obrana národa nebo Alex, kde až do začátku květnového povstání 1945 aktivně bojoval proti okupaci. V době povstání se stal velitelem vojenských operací v Praze a na podzim byl jmenován velitelem 1. armádního sboru v Praze v hodnosti divizního generála. V 50. letech byl, stejně jako řada bývalých důstojníků a odbojářů, vyšetřován komunisty. Měl však štěstí, nebyl přímo odsouzen, ale v roce 1950 „jen“ degradován do hodnosti vojína a nuceně vysídlen z Prahy. Zemřel v roce 1963 a rehabilitace občanské i vojenské se dočkal až po roce 1989. V roce 1998 byl také vyznamenán in memoriam nejvyšším českým státním vyznamenáním – Řádem bílého lva.
foto© www.ceskobudejovicky.denik.cz
-liban-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
