Neřeknu nic objevného, spíše konstatuji, že na rohu ulic Konviktské a Karoliny Světlé stojí nejspíš nejstarší pražská románská rotunda Nalezení sv. Kříže. Ještě v 17. stol. patřila dominikánům od sv. Jiljí, ale za Josefa II. (1784) byla zrušena a posloužila za charitativní sklad.
Postupně chátrala, až bylo roku 1860 rozhodnuto o jejím zbourání. Umělecké besedě se ale podařilo ji obnovit, na vnitřní výzdobě se dokonce podílel Josef Mánes. Pověst říká, že před rotundou býval rybník, do kterého byla vhozena ukřižovaná dívka, kterážto navzdory rodičům přijala křesťanství. V noci pak přišla bouře a nad hladinu se prý vztyčil kříž. Při opravách rotundy byl údajně v základech velký kříž odhalen.
Rotunda stojí v možném středu urbanistického kříže staré Prahy, kterému se říká sluneční kříž. Jedna jeho osa spojuje Chrám sv. Víta s rotundou sv. Longina na Novém Městě. Kolmo na tuto osu vede spojnice kostela sv. Klimenta na Starém Městě a dnes již neexistujícího kostela sv. Filipa a Jakuba na Arbesově náměstí.
Délka obou spojnic i vzdálenost obou dvojic kostelů tvoří kříž s rameny 2 400 m.
Spojnice polohy sv. Víta a sv. Longina odpovídá azimutu východu Slunce o letním slunovratu (proto sluneční kříž). Podobně vyhledáte další spojnice významných míst Prahy. To by potvrzovalo teorii o koncepci budování staré Prahy, dost možná ještě z doby před příchodem Lucemburků.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
