Historické jádro města bylo spolu s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Ale příliš letopočtů a vladařů děti nejspíš úplně nezaujme. Proto pro vás máme tipy takové, které zaujmou i ty nejmenší.
Po stopách kutnohorského stříbra se můžete vydat v dominantním chrámu sv. Barbory, zasvěceném patronce všech havířů, a pokračovat návštěvou Hrádku, kde sídlí České muzeum stříbra. S průvodcem si můžete projít okruh „cesta stříbra“, kde vstoupíte do nefalšovaného středověkého stříbrného dolu. Po stopách stříbra dojdete také do někdejší královské mincovny a sídla českých králů ve Vlašském dvoře, kde na vás čekají mimo jiné 3D vymodely, animovaný film o zpracování stříbra v tzv. „šmitně“ a pan pregéř, co razí mince. Odpoledne doporučujeme procházku naučnou stezkou údolím říčky Vrchlice. Na jejích březích jsou dodnes patrné pozůstatky středověké těžby stříbra, a když budete mít štěstí, potkáte tu i raky.
Odhalte tajemství Sedleckého opatství – necelé 3 km z centra Kutné Hory, kde se nachází proslulá sedlecká Kostnice. Na unikátní výzdobě sestavené z lidských kostí pracoval i slavný architekt J. B. Santini-Aichel. Za návštěvu stojí také nedaleká katedrála Nanebevzetí Panny Marie, jejíž pokladnice ukrývá třetí nejvzácnější klenot České republiky. Magickou silou oplývající Kaňkovské vrchy, to je prehistorický křídový útes, propadlina středověkého dolu i jedinečný výhled z bezbariérové rozhledny na panorama Hory Kutné.
Zábava i odpočinek pro celou rodinu, to je areál Klimeška s jednou z nejdelších bobových drah v Evropě, ale i Kutnohorská letní plovárna. V okolí města můžete navštívit romantické zámky Kačina a Žleby, ale i tygříky, hrocha Davídka a další zvířátka v Ringellandu v Habrkovicích.
Skvělou příležitostí k poznávání magické tváře Kutné Hory jsou večerní prohlídky v rámci festivalu Kutnohorské léto. A pamatujte, že jeden den u nás jednoduše nestačí.
www.kutnahora.cz
www.guide.kh.cz
Stříbrný zvonek na Vlašském dvoře
Král Václav II., vědom si rostoucího bohatství stříbrných dolů kutnohorských, nechal tu vystavět královské sídlo, kde roku 1300 vznikla také královská mincovna. Povolal do města zkušené vlašské mincíře a pregéře, aby tu peníze razili, a na jejich počest byla královská mincovna nazvána Vlašský dvůr. Pověst říká, že jednou se z pokladnice ztratilo stříbro i důležité listiny horních práv, spolu s plány šachet a štol. Pátrání nikam nevedlo, proto dal mincmistr alespoň na kamennou obrubu vchodu do pokladnice, na výstrahu zlodějům, vytesat latinský nápis „Noli me tangere!“ (Nedotýkej se mne!). Horníci ale dál vinili Vlachy a na oplátku Vlaši svalovali vinu na horníky, až došlo na vzpouru, kdy ozbrojení havíři násilím vnikli do Vlašského dvora. Chtěli si tak vymoci, třebas i silou, přiznání Vlachů, kam listy a stříbro ukryli. Marné bylo Vlachů zapřísahání, jen většího hněvu se jim dostalo a v nastalé šarvátce byli pobiti. Na paměť krveprolití se pak o každé půlnoci rozezněl ve věži Vlašského dvora hlas stříbrného zvonku, provázený z nádvoří skučením duchů pobitých Vlachů. Když těžba stříbra na Horách Kutných ustala, zpustl Vlašský dvůr a jen zvonek svým půlnočním naléháním rušil klid měšťanů. Ovšem roku 1893, za veliké přestavby města, zmizel. Později se ale našel na půdě pod trámem a dnes, den co den o polednách, z věže královské mincovny opět pobité Vlachy připomíná.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
