Město Tábor, ležící uprostřed romantické krajiny v povodí řeky Lužnice, patří díky velkému množství historických památek a svým přírodním krásám k nejnavštěvovanějším místům v České republice. Historie města je neodmyslitelně spjata s husitstvím. Právě stoupenci tohoto hnutí zde roku 1420 založili opevněné vojenské ležení a pojmenovali hopo biblické hoře Tábor. Během staletí prošel Tábor mnoha proměnami, ale svůj středověký charakter si uchoval dodnes.
Připomíná ho pozůstatek středověkého opevnění, spletitý labyrint podzemních chodeb a jediná věž původního hradu Kotnov s přilehlou Bechyňskou bránou. Po příjezdu do Tábora je dobré zamířit přímo na Žižkovo náměstí, kde stojí socha slavného vojevůdce. Navštívit můžete Husitské muzeum, kostelní věž, Muzeum čokolády a marcipánu, Strašidelné podzemí se Skřítkovem, Muzeum LEGA a na okraji města Zoo Větrovy. Za zmínku stojí také nedaleký barokní chrám v Klokotech – známé poutní místo, stejně jako oáza klidu v rušném městě, kterou je botanická zahrada se sbírkami hospodářsky významných rostlin a skleníky s ukázkami teplomilné fl óry. Dobrým tipem k vaší návštěvě je také expozice Táborský poklad, kde uvidíte unikátní nález téměř 4 000 stříbrných mincí z doby vlády Jagellonců. Moderně i poutavě pojatá výstava je umístěna v prostoru zrekonstruovaného bývalého pivovaru v areálu hradu Kotnov. Výlet do okolí města můžete směřovat po pravém břehu Lužnice, asi 1 km od centra města, kde se nachází Geologická expozice pod Klokoty, představující vybrané druhy hornin nejen táborského regionu.
Infocentrum Město Tábor
Žižkovo nám. 2, 390 01 Tábor
tel.: +420 381 486 230-3
e-mail: infocentrum@mutabor.cz
www.taborskasetkani.eu
www.taborcz.eu
Jak přišel Tábor ke svému jménu
Návrší dostalo jméno podle hory v Galileji, kde se Ježíš proměnil, aby apoštolům ukázal svou božskou podstatu. Tento biblický příběh připomínala stavba prostého kostela, příznačně zasvěceného památce Proměnění Páně. Zakladatelé Tábora tímto zasvěcením vyjádřili svou víru v brzkou proměnu Kristovy skryté přítomnosti v přítomnost tělesnou. Avšak jejich sny se brzy začaly hroutit pod tíhou reality.
Legenda o Staré radnici
Jak praví legenda, za její dlouhou výstavbou byla nejspíš i přílišná spořivost táborských konšelů za honoráře mistrům stavitelům. Posledním byl jistý Roskopf, který dokončil stavbu kolem roku 1521. A protože se nemohl dočkat sjednané odměny, zasadil do klenby v radničním paláci fi gurku mužíčka s nahou zadnicí. Výstižně tak vyjádřil své mínění o platební (ne)morálce zdejších měšťanů.
Skála nad Jordánem
V knize Pověsti z Táborska se praví, že pravověrní Táboráci jsou náležitě hrdí na táborskou kostelní věž. Podle pověsti je prý tak vysoká, jak je hluboký Jordán pod skálou, na které býval namalovaný neznámý rytíř. V těch místech není radno se příliš zdržovat, když nad Táborem zuří bouře. V hromobití je tu slyšet dusot koní, na kterých se tajemní jezdci ženou tryskem ke skále. V čele jede neznámý rytíř s taseným mečem, sedící na bělouši bez hlavy, a za ním jezdci ve starodávném oblečení, na zpěněných koních, ze kterých kape krev. Strašidelná jízda končí v tůni pod skálou a běda člověku, který by se jí připletl do cesty! Čekala by ho jistá smrt. K obrazu rytíře na skále se váže několik pověstí. Jedna vypráví o pádu rytíře pronásledujícího jelena při lovu. Jiná o švédském důstojníkovi, který tu s koněm spadl ze skály při obléhání města, oba se utopili.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
