Středověký vodní mlýn v Hoslovicích

08.07.2013 | 00:00
Středověký vodní mlýn v Hoslovicích

Necelých 17 km jihozápadně od Strakonic leží ve zvlněné krajině šumavského Podlesí v obci Hoslovice unikátní středověký vodní mlýn. Jeho návštěvou se přeneseme do dob dávno minulých a připomeneme si dojemný příběh dvou bratrů, posledních mlynářů.

Dřina, útisk a osamění. Naše historie s sebou nepřináší pouze úspěchy a revoluce, ale také srdceryvné příběhy lidí žijících mimo společnost. Podobný příběh známe i z Pošumaví, kde v obci Hoslovice dodnes poklidně stojí starý mlýn o jednom kole. Zde žili a pracovali bratři Harantové. V impozantním osudu dvou mlynářů objevíme nejen zlobu, útisk a snahu o pokoření ze strany komunistického režimu, ale také příklady hrdosti, vzdoru a dnes již nepředstavitelné řemeslné zručnosti.
Náš příběh začíná právě změnou režimu, kdy samotářský Karel a František odmítli vstoupit do JZD a jejich pozemky se ocitly uprostřed družstevních. Po incidentu s potřísněnou holínkou jednoho z členů SNB páchnoucím hnojem byli oba bratři posláni na 701denní vojenské cvičení k pomocným technickým praporům do Komárna. Po návratu Harantové stále pásli krávy a sušili seno na svých polích, nepřijímali poštovní zásilky, ignorovali úřady a k volbám nechodili. Toto chování vedlo k dalšímu zatčení a během soudního procesu byli prohlášeni za nesvéprávné, přestože lékaři nestanovili žádnou duševní poruchu.
Díky tomuto jednání se bratři stále více izolovali od společnosti. Odmítli zavedení elektrické energie a vody. K obživě jim stačil mlýn, pole a zvířata. Chleba si upekli a ze slámy vyrobili došky. Sami opravili i opotřebovanou hřídel mlýnského kola jen s pomocí dláta a sekyry. Neměli žádné peníze a do obchodu nechodili. Jen petrolej na svícení a sůl dostávali od známých. To jediné si nedokázali vyrobit sami. Obtížnější však bylo starat se o mlýnské zařízení, které postupně trouchnivělo a časem se úplně zastavilo. Od té chvíle již byli bratři závislí na pomoci druhých. V roce 1982 po smrti Františka se o Karla začal starat jeho synovec. Ten svému strýci zařídil sociální důchod 775 korun měsíčně. Nikdy mu to však neřekl, jelikož strýc by si peníze od státu nevzal. Nakupoval mu jídlo a potřeby do domácnosti. Až do své smrti byl Karel zcela soběstačný. Zemřel v roce 2004 ve věku 86 let.
Vodní mlýn v Hoslovicích tedy není jen památka, nejsou to jen krásné řemeslné akce v průběhu návštěvní sezony, které provoní domácí chleba právě upečený v peci, ale je to také fascinující, krutý i dojemný příběh dvou bratrů, kteří se vzepřeli společnosti, a uchovali nám tak autentický odkaz dob dávno minulých. Tento odkaz si připomenou všichni, kteří mlýn navštíví.
Otevírací doba: duben, květen, září, říjen pondělí: zavřeno, úterý–neděle: 9–16 hod. červen–srpen: denně: 9–17 hod.
Vaše návštěva, naše radost.

Do mlýna za starou mluvou
Ze slovníčku šumavského Podlesí vybíráme:
došek – střešní krytina vytvořená ze žitné slámy
dožínky – slavnost spojená s koncem sklizně obilí
hnětýnky – sladké pečivo z třeného těsta, které se peklo v Pošumaví na posvícení; k pečení hnětýnek se užívaly zvláštní formy, po upečení se hnětýnky polévaly polevou a zdobily malými cukrovými ozdobami (kytičkami)
jidášci – velikonoční pečivo z kynutého těsta ve tvaru provazu připomíná tragický konec apoštola Jidáše
konopická – oblíbená slavnost v Pošumaví, která se pořádala po sklizni lnu a konopí; jednalo se o lidové divadlo se zpěvy, které parodovalo selskou svatbu
podmáslí – vedlejší produkt, který vznikne při vrcení či stloukání smetany v máslo (neuvrcená smetana)
pučálka – pokrm z napolo uvařeného či namočeného a upraženého hrachu
syrovátka – vedlejší produkt při výrobě tvarohu (tvaroh se vyráběl ze zkyslého mléka)
šindel – střešní krytina zhotovená ze dřeva, úzké prkénko klínovitého tvaru s drážkou
vrtění másla – vrtěním smetany v máselnici pomocí jednoduché dřevěné vrtule poháněné točicí pákou se uvrtí/vytvoří máslo
žentour – zařízení ze dřeva zajišťující pohon u jednoduchých mechanických strojů (mlátičky), jeho základ tvoří velké kolo s trámy, do kterých se zapřahal tažný dobytek, či jej uváděli do pohybu sami lidé

www.muzeum-strakonice.cz


Obrázek č.0 Obrázek č.1 Obrázek č.2



počet zhlédnutí: 3508

tento článek najdete ve vydání: KAM na výlet po památkách 2013

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.