Západočeský Sokolov leží na soutoku řek Ohře a Svatavy. Výhodná poloha předurčuje město jako výchozí bránu do Slavkovského lesa a západní části Krušných hor.
Sokolov nabízí procházku starým městem a parkem se zámkem, návštěvu krajského muzea či pohled na město z rozhledny Hard. Ve městě se koná i mnoho kulturních akcí (např. již tradiční Hornická pouť v září) a na své si přijdou i milovníci sportu (osmnáctijamkové golfové hřiště či koupaliště Michal).
Sokolovský zámek – pozdně renesanční, vznikl po roce 1663 na půdorysu starší šlikovské vodní tvrze.
Klášterní kostel sv. Antonína – jednolodní klenutá stavba s postranními kaplemi. Rekonstrukce kláštera i hrobky proběhla v 90. letech.
Hornický dům (Městský dům kultury) – z let 1923–1925 podle návrhu architekta Rudolfa Welse s reliéfem „Jeden den ze života horníka“ v průčelí budovy.
Rozhledna Hard – na nevysokém návrší zvaném Hard, kde se koncem 19. století nalézal městský hřbitov, střelnice a také kamenný vyhlídkový gloriet. Nynější rozhledna byla otevřena v roce 2001. Z prosklené vyhlídky ve výšce 14,5 metru je vidět Sokolov a vrcholy Krušných hor.
Jak vznikl Sokolov
Kdy Sokolov vznikl, nikdo neví a už se asi nikdy nedoví. V roce 1397 vyhořela stará radnice a spolu s ní byly zničeny všechny prameny, co tam byly uloženy. Jméno Sokolov, tenkrát ovšem ve své původní podobě Valkenowe, se poprvé objevuje v jedné listině z roku 1279.
Bylo to v čase křížových výprav. Někde na horním toku Ohře žil rytíř a ten se zúčastnil tažení proti Turkům, kteří tenkrát znesnadňovali věřícím přístup k Ježíšovu hrobu ve Svaté zemi. Když se pak po létech vrátil do své vlasti, našel místo své tvrze jen spáleniště a zarostlý hrob své ženy a dítěte. Poklekl, pomodlil se nad opršelými krovy a rozhodl se, že odejde z míst, která mu připomínala ztrátu lidí nejdražších. Pustil se po řece a po krátkém putování lučinatým údolím došel až k soutoku Ohře a Svatavy. Tam si v pustých lesích postavil chýši. Živil se lovem ryb, zvěře a medem divokých včel. Do té krajiny zajížděli často loketští hradní páni na lov se cvičenými sokoly. Rytíř, prošlý těžkými boji, byl prý i dobrým ranhojičem. I vyhledávali ho proto obyvatelé okolních slovanských vsí. Brzy vznikla kolem poustevníkova srubu osada, kde cvičili lovčí sokoly a jíž bylo dáno jméno po sokolech – Sokolov. Obraz sokola později přešel do městského znaku. Pověst ztvárnil jakýsi chebský sochař v postavě sokolníka na městské kašně – legendární zakladatel města drží na dlani cvičeného sokola a u nohou mu sedí pes. Dřík sloupu, na kterém socha stojí, je zdoben chmelovou ratolestí. V době, kdy byla kašna postavena, se ještě na Sokolovsku rodil znamenitý chmel.
www.sokinfo.cz
www.sokolov.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
