Obdivovat a navštívit tu můžete zrekonstruovanou secesní Hernychovu vilu, budovu Roškotova divadla nebo novou budovu ZUŠ Jaroslava Kociana s koncertním sálem. Jedním z významných a důležitých kulturních míst ve městě je také děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie.
Děkanský chrám
První zpráva o existenci kostela a fary pochází z roku 1297, kdy se jednalo o nízkou dřevěnou stavbu, která stála na dnešním starém hřbitově na kamenné podezdívce. Přesná podoba původního kostela ale není známa. Odděleně od chrámu stávala také dřevěná zvonice, nově postavená v roce 1530. Dnešní podobu získal chrám po přestavbě z let 1770–1776. Tato pozdně barokní stavba vznikla z iniciativy tehdejšího ústeckého děkana Jana Leopolda Mosbendera, podle plánů a za dohledu Jakuba Panka z Veselí na Moravě. Průčelí kostela je dílem Alexia Cyriaka a oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie z roku 1776 pochází z dílny Jana Dallingera von Dallinge. V kostele najdete uctívaný obraz ústecké Panny Marie, který tu byl pravděpodobně již v roce 1468. Presbytář byl dokončen koncem roku 1776 a na podzim se již sloužila první bohoslužba. Současná oltářní architektura (sloupy, sousoší Nejsvětější Trojice) je napodobeninou původních fresek z roku 1858 a jejím autorem je orlickoústecký řezbář Josef Pirkl. V presbytáři stojí také dvě bohatě řezbářsky zdobené konšelské lavice, v nichž sedávala při slavných bohoslužbách městská rada. Na jedné je vyřezán znak Lichtenštejnů, na druhé pak erb města. Děkan Mosbender se však nedočkal dokončení kostela, zemřel 24. července 1776 ve věku 83 let a pohřben byl do nového kostela. Chrámem zní tóny historických varhan kutnohorského varhanáře Horáka.
Ve věži kostela se nachází pět zvonů, které dosud slouží k vyzvánění a obsluhují se ručně. Největším je zvon sv. Václav (80 cm vysoký o průměru 120 cm), z roku 1536. Prostřední zvon Marie z roku 1505 (72 cm vysoký o průměru 100 cm) byl za druhé světové války zrekvírován. Nalezen byl na shromažďovacím místě zvonů v Praze a v roce 1946 byl opět vyzvednut na věž kostela. Zvon Médián z roku 1473 (50 cm vysoký o průměru 70 cm) pravděpodobně zvonil už na dřevěné věži starého kostela. V báni kostelní věže jsou umístěny další dva malé zvonky – sv. Jan a sv. Barbora, pořízené jako náhrada za zvony zrekvírované. Při kostele působí nepřetržitě od roku 1803 jeden z nejstarších pěveckých sborů ve střední Evropě „Cecilská hudební jednota“ a každoročně zde probíhá „Festival duchovní hudby sv. Cecílie“.
Historicky nejvzácnějším, co lze ve zdejším kostele vidět, je obraz Panny Marie Ústecké (Oustecké), který byl do nového kostela slavnostně přenesen při první mši svaté. Visel již v původním kostele, byl však několikrát přemalován a zdobené doplňky jsou pozdějšího data. K obrazu se váže pověst, že když neohrazeným městem Ústí táhli nepřátelští vojáci, schovali se měšťané do kostela a prosili Pannu Marii o pomoc. Vojáci se dobývali do kostela a obraz na čtyřech místech prostřelili. Panna Maria se ale zjevila nad věží kostela, zděšení vojáci uprchli a město bylo zachráněno. Pověst existuje ve dvou variantách: jednou jsou vojáky Uhři (1468), podruhé Švédové (1620). Snad se jedná o jednu, snad o dvě různé události.
Hernychova vila
V centru města se nachází další z unikátních kulturních památek, kterou je secesní Hernychova vila z roku 1906. Postavit ji dal Florian Hernych, majitel nedaleké textilní továrny. Město se stalo vlastníkem budovy v roce 2003 a po rekonstrukci v letech 2006–2008 se stala kulturněspolečenským centrem česko-polského příhraničí a sídlem městského muzea. Ve štítu vily je umístěna socha sv. Floriána, patrona stavebníka vily, a v prostorách zahrady najdete vrcholné dílo ústeckého rodáka Quida Kociana „Mrtvý Ábel“. Plány pochází z ateliéru pražského architekta Matěje Blechy.
www.ustinadorlici.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
