Město leží v samém srdci Českomoravské vrchoviny, v půli cesty mezi Jihlavou a Telčí. Nejstarší dochovanou architektonickou památkou města je farní kostel sv. Martina ze 13. století. Neméně zajímavým, jen o něco mladším, je kostel sv. Kateřiny, založený v 16. století. Zajímavostí je, že po pádu kostelní makovice v roce 2010 v ní byly nalezeny dokumenty pocházející z let 1870 a 1930.
Nedaleko kostela sv. Kateřiny se nachází rodný dům významného světového ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes tu najdete turistické informační centrum, pobočku muzea Vysočiny Jihlava a stálou expozici betlémů (rovněž se stálou expozicí betlémů). Tradice betlemářství ve městě přetrvává více než 220 let. Najdete tu například největší třešťský betlém nebo betlém, který pravidelně každoročně tvoří řezbáři, kteří se do Třeště sjíždějí na již tradiční Dřevořezání (5. a 6. července). Každý z účastníků má za úkol přispět do společného betlému alespoň jednou figurkou, proto je dnes k vidění úctyhodných více než tisíc vyřezaných příspěvků. Při Dřevořezání vznikla mimo jiné i socha pana Taua, kterou najdete na místě někdejší lékárny (dnes autobusové nádraží), kde stával rodný dům představitele postavičky s černým deštníkem – Otty Šimánka. Postupně se vyřezávají další dřevěné sochy, z nichž některé už stojí u Třešťského potoka a slouží jako poutač pro návštěvníky, aby věděli, že jsou v Třešti, ve městě betlémů.
Třešť láká také do nové expozice, která byla otevřena teprve vloni, a to do expozice plastikových modelů letadel s názvem Svět modelů, která je volně přístupná na místním vlakovém nádraží. Expozice čítá více než sedm set modelů letadel, které jsou dílem pouze jednoho člověka – Vladimíra Balíka.
V Třešti také zanechala stopy židovská komunita. Do města se stěhovali Židé vypovězení z větších okolních měst, a to již koncem 15. století. Nejvíce židovských obyvatel žilo ve městě na počátku 19. století, kdy tvořili 1/5 obyvatel města, tedy asi 600 osob. Na konci 17. století si Židé ve městě postavili synagogu, která zde (i přes dva ničivé požáry, které ji postihly) stojí dodnes. Patří československé církvi husitské, která zde sice provedla několik úprav, ale i tak je synagoga přístupná návštěvníkům. V synagoze je umístěna expozice mapující život Franze Kafky, který v Třešti pobýval, dokumentuje historii židovské komunity a židovského hřbitova.
Ale vraťme se ještě zpět do Třeště. Dominantou třešťského náměstí jsou sluneční hodiny, které se pyšní oceněním největší sluneční hodiny ve střední Evropě. Měří 8,21 m, a protože se na nich dvakrát do roka mění čas, ukazují čas po celý rok správně. Procházku městem můžete zakončit výletem ke kostelu sv. Martina a odtud pokračovat křížovou cestou až na tzv. Šibeniční vrch, odkud se vám naskytne krásný výhled na město.
Pověst o založení města říká, že jednou jel touto krajinou rytíř se svým služebnictvem a hledal místo pro svou novou osadu. Tou dobou byly ještě lesy hluboké, nekonečné a není divu, že v nich zabloudil. Unaven rozhodl se odpočinout si u lesní studánky pod statným dubem. Když nakrátko usnul, zdál se mu podivný sen o víle, která držíc košíček rozhazovala z něho po krajině malé domečky. Když se rytíř vzbudil, vzpomněl si na svůj sen a pomyslel si, že to bylo znamení. Rozhodl se tedy, že na tomto místě založí vesnici. Kolem dubu dal vykácet les a z dubu postavit první domek nové vesnice. A na památku svého snu (třeštění) ji pojmenoval Třešť.
www.trest.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
