Zakladatelem dynastie nebyl nikdo jiný než Mojmír I., první známý moravský vládce. Datum jeho narození není známo a přesně datovat nedokážeme ani jeho úmrtí; to historikové opatrně spojují s rokem 846. Protože je právem považován za sjednotitele slovanských kmenů Moravy, západního Slovenska a okolních knížectví, není toto datum až tak důležité, stejně jako v případě sv. Václava. Podstatné jsou činy.
Tvrdí se, že Mojmír byl příbuzný Sámova syna Moravana, jiní naopak věří, že byl potomek perských bojovníků. Tomu by také odpovídalo označení Moravanů z 9. století – Margi (stejně jako obyvatel Turkménie a Íránu), kde v překladu „Morava“ znamená vítěz či hrdina. Faktem zůstává, že Mojmír roku 833 napadl sousední nitranské knížectví, kterému vládl kníže Pribina, pro jeho snahy o odtržení se od Velké Moravy. Pribina byl poražen a uprchl pod ochranná křídla franského krále Ludvíka II. Němce. Díky němu vládl v letech 840–861 blatenskému (panonskému) knížectví.
Panonské či zadunajské údělné knížectví bylo částí korutanské marky Východofranské říše a sahalo od soutoku Dunaje s Drávou k Alpám a Balatonu (tehdy Blatenské jezero v centru knížectví). Mojmírovi se postupně podařilo rozšířit své území až k severnímu břehu Dunaje, kde byl však odražen, poražen a zabit při vpádu franského krále Ludvíka II. Němce (846). Ludvík dosadil na velkomoravský trůn Mojmírova synovce Rostislava.
Kdy se narodil Rostislav I., také nevíme, ale zemřel údajně po roce 870 kdesi v Bavorsku. Za jeho vlády proběhla známá a slavná cyrilometodějská misie (863), za což byl Rostislav mimo jiné v říjnu 1994 svatořečen. Roku 861 využil sporů Ludvíka II. Němce s jeho synem Karlomanem, přidal se na stranu syna a pomohl mu tak zmocnit se značné části Ludvíkova království. Stejně nezištně jako Mojmír vytáhl Rostislav proti Ludvíkovu příteli Pribinovi, již zmíněnému knížeti blatenskému a horlivému šiřiteli křesťanství. Tedy až do roku 861, kdy byl za Rostislavova vpádu zabit a na trůn nastoupil jeho syn Kocel. Mohlo by se zdát, že Mojmírovci měli na Pribinu doslova spadeno, ale v 9. století, plném náboženských protikladů a válek, se to tak nebralo.
O deset let později (871) nastupuje na trůn Rostislavův synovec Svatopluk, který je ještě téhož roku nařčen z nevěrnosti Karlomanovi a vsazen do vězení. Moravané myslili, že je mrtev, proto si zvolili za nového vládce jeho příbuzného, kněze Slavomíra. Netrvalo dlouho a Slavomírovy družiny začaly napadat franské hrady, záminku měly více než dobrou. Karloman znejistěl. Vynutil si na Svatoplukovi slib věrnosti, propustil jej z vězení a navíc ho vyslal v čele franského vojska proti Moravanům. Svatopluk však Karlomana bez zaváhání při první příležitosti zradil a spolu s Moravany přepadl franské vojsko před „gradem Morava“. Porážka Franků byla krutá a vítězství vyneslo Svatopluka zpět na trůn Velké Moravy.
Antonín Fridrich
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
