V březnu si připomínáme 555 let od narození českého krále Vladislava II. Jagellonského (1. 3. 1456) nebo také 495 let od jeho úmrtí (13. 3. 1516). Pocházel z litevského velkoknížecího rodu, chlapíků ostrých, kteří nechodili pro ránu daleko.
Navzdory tomu mu historie vypálila cejch jednoho z nejslabších českých panovníků, přestože se stal českým, uherským a chorvatským králem. To vše i navzdory záměrům otce Kazimíra IV. Jagellonského a matky Alžběty Habsburské, sestry Ladislava Pohrobka. Zní to krásně a jednoduše, ale například spor o český trůn se vlekl Vladislavovou vládou jako červená nit. Problém zdědil po Jiřím z Poděbrad spolu s českou korunou. Pokusem o ukončení sporů měla být tzv. Olomoucká smlouva (1478), uzavřená mezi českým králem Vladislavem II. a uherským králem a českým vzdorokrálem Matyášem Korvínem (1443–1490). Očekávaný výsledek se však nedostavil. Matyáš až do své smrti usiloval o českou korunu. Spor ustal po korunovaci Vladislava uherským králem. Byl tu však ještě spor Uhrů s Čechy o nadvládu nad Slezskem. Proto chtěl Vladislav v březnu 1511 přijmout slib věrnosti slezských stavů jako uherský král, podporovaný uherskou šlechtou, což by znamenalo, že česká šlechta ostrouhá. České stavy se však rázně postavily proti.
Je tu 13. březen 1516 a král Vladislav II. Jagellonský umírá. Přestože mu bylo šedesát a vládl dlouhých 45 let, jeho nástupcem se stal teprve desetiletý syn Ludvík (1516–1526). Vědom si jeho mládí, dva dny před svou smrtí ustanovil Vladislav ve své závěti poručníky mladého krále císaře Maxmiliána a polského krále Zikmunda (svého bratra). Poručníky v českých zemích se stali Karel Münsterberský, Zdeněk Lev z Rožmitálu a Břetislav Švihovský z Riesenburka. Jako král sídlil Ludvík II. v Budíně a Čechy navštívil za svého života jen jednou, když roku 1522 v Budíně vypukl mor.
Jak však zní odpověď na otázku, kolikátý že vlastně Vladislav byl? Narodil se, byl pokřtěn a až do roku 1471 žil jako Vladislav. Toho roku byl však korunován na českého krále jako Vladislav II. a roku 1490 také jako Vladislav II. na krále uherského. Pozor však na záměnu s Vladislavem II. Jagello, původně Jogaila (asi 1351–1434), litevským velkoknížetem (1377–1401) a polským králem (1386–1434). Ten je Poláky považován za zakladatele dynastie Jagellonců, přesto je pokládán také za posledního z Gediminovců. Ale to už se tak v historii stává.
Alois Rula
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
