Je tomu teprve 385 let, co v dubnu léta Páně 1626 bylo všemu lidu v českých zemích zvláštním patentem nařízeno do dvou měsíců přestoupit ke katolickému náboženství. Těm, kteří by tak neučinili, bylo dovoleno majetek prodat a odejít do ciziny. Ale dříve celou jednu čtvrtinu stržené ceny museli odevzdat královské komoře.
Počátky všeho hledejme v letech 1618–1620, tedy v době povstání českých stavů proti Habsburkům. Náboženské spory a mocenské rozpory zavdaly příčinu povstání, které nás přivedlo na Bílou horu. Zdálo by se, že Habsburkové v českých zemích pak upevnili svou moc, ale následné rebelie českých stavů i prostého lidu stály u zrodu mnohem vážnějšího konfliktu – třicetileté války.
Po prohrané bitvě přišly rozsudky nad vůdci povstání, první byly vyneseny už 5. dubna 1621 na jednání soudního tribunálu a další ortely následovaly. Přestože císaři Ferdinandu II. Štýrskému bylo ke schválení předloženo celkem 43 návrhů trestů smrti, potvrdil pouze 27 z nich. Veřejným žalobcem, který se zúčastnil procesu proti hlavním představitelům protihabsburského povstání jako královský prokurátor, byl Přibík Jeníšek z Újezda. Za jeho „služby“ se mu sice nedostalo oněch 30 stříbrných, ale roku 1623 dostal panství Březnici, konfiskované po Bílé hoře pánům z Lokšan.
Kuriozitou té doby je bitva u Desavy 25. dubna 1626, kdy vojsko Albrechta z Valdštejna porazilo armádu žoldnéřů Petra Arnošta II. Mansfelda severně od Lipska. Ztráty mansfeldovců se odhadovaly na čtyři tisíce padlých, zatímco valdštejnovci měli údajně pouhých 100 mrtvých. Buď je to apríl, nebo Valdštejnovi pomohlo jeho osmdesát šest děl a dvojnásobná převaha.
Antonín Fridrich
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
