Přesně před 90 lety, 23. dubna 1921, došlo v důsledku událostí
v Maďarsku k uzavření spojenecké smlouvy Malá dohoda. Signatáři byly Československá republika, Království Srbů, Chorvatů, Slovinců a Rumunska.
Tento pakt z let 1921–1939, podporovaný Francií, byl původně myšlen ironicky (proti Trojdohodě). Rozhodující úlohu v něm hrál náš kapitál, který významně přispíval k vyzbrojování rumunské a jugoslávské armády. Hlavními tvůrci dohody byli Edvard Beneš a rumunský Nicolae Titulescu. Cílem bylo udržet klid ve střední a jihovýchodní Evropě, zabránit obnově Rakouska-Uherska, čelit maďarským snahám o revizi trianonského míru a současně vzdorovat snahám Německa i vlivu Sovětského svazu. Před druhou světovou válkou došlo k ohrožení států Malé dohody ze strany fašistického Německa a Itálie, kterému napomohla Francie svými ústupky těmto mocnostem. Význam paktu ale ničila také hospodářská politika Německa, kterému se podařilo ovládnout balkánské hospodářství. Poslední zasedání Malé dohody proběhlo 21. srpna 1938 a po Mnichovu (29. 9. 1938) vypověděly Jugoslávie a Rumunsko své spojenectví.
-lgs-
foto © Wikipedie
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
