Bylo by snadné říci, že se jednalo o popravu poslední, ale její rozměr se zapsal do dějin věznice gestapa v Malé pevnosti černým písmem. Jednalo se o největší popravu v její historii, která proběhla 2. května 1945. Akt položení věnců na bývalém popravišti se letos koná 15. května v 9 hodin.
Absurdní na celém případu je, že stejného dne byl dobyt Berlín sovětskými vojsky a porážka nacistů byla otázkou dní. Pouhých šest dní před příchodem Rudé armády do Terezína tu však z příkazu pražského gestapa přišlo o život 51 především mladých lidí angažovaných převážně v levicových odbojových organizacích. 2. května přijeli do Malé pevnosti dva úředníci pražského gestapa a na jejich seznamu bylo 70 jmen označených poznámkou XYZ. Byla to jména lidí určených k likvidaci, kteří byli drženi na IV. dvoře Malé pevnosti v cele č. 44. Mylně se však domnívali, že stejně jako o den dříve tuberkulózní vězni i oni budou propuštěni na svobodu.
Ale salvy, které se ozývaly z popraviště, prozradily, že jdou na smrt. Velké štěstí v nastalém zmatku však měli ti z vězňů, kteří nedopatřením na vyvolávání dozorců nereagovali a následně se ukryli. Popraveno tak nakonec bylo 51 ze 70 vězňů. Jedním z popravených však byl také významný konfident gestapa Jaroslav Fiala, komunistický funkcionář, který vydal tajné policii, a tak i koncentrákům či šibenicím na 1 500 lidí. Ve snaze zajistit si koncem války alibi byl zatčen a převezen do věznice gestapa v Malé pevnosti, kde čekal na osvobození. Stalo se však, že i on byl vyveden na popraviště a zastřelen. Popravených tak bylo ve skutečnosti 52, ale počítat Fialu k antifašistům popraveným 2. května 1945 lze jen těžko.
Poprava proběhla v souladu s plánem nacistů známým jako „spálené země“, který zahrnoval ničení důležitých hodnot, objektů, zařízení včetně evakuací vězňů do oblastí vzdálenějších od fronty. Z rozhodnutí říšského protektora Franka byl vypracován seznam nebezpečných vězňů, opatřený poznámkou XYZ. Znamenalo to likvidaci nepohodlných osob bez soudů, na které nacistům na jaře 1945 už nezbýval čas. Frank tak nesplnil Kaltenbrunnerův příkaz vydaný koncem dubna 1945 po jeho návštěvě Terezína, který zakazoval popravy neodsouzených vězňů. Podrobností o popravě 2. 5. 1945 se dochovalo jen málo. Víme, že nejmladšímu popravenému bylo 18 a nejstaršímu 57 let, nacházely se mezi nimi i 3 ženy. Jejich těla byla zpopelněna v krematoriu litoměřického koncentračního tábora. Tři dny poté opustili Terezín dozorci a strážní rota SS. Popel obětí byl na podzim roku 1945 uložen pod ústředním pylonem Národního hřbitova před Malou pevností.
zdroj: Památník Terezín, foto: Luděk Sládek,
dobové foto: fotoarchiv Památník Terezín
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
