V červnu roku 1081 se český oddíl pod vedením budoucího knížete Bořivoje II. zúčastnil společně s německým vojskem dobývání hradeb Říma během tzv. římské jízdy. Již dříve se toto české vojsko vyznamenalo při přechodu Alp.
Německý král Jindřich IV. měl dlouhodobé spory s papežem Řehořem VII., kterého dokonce podporovala odbojná německá šlechta. Jindřich se proto domluvil s českým knížetem Vratislavem II., aby společně zaútočili na Řím. Vratislav Jindřichovi poskytl nejen podporu v českém oddílu, ale také mu dal 4 000 hřiven stříbra. Jako vůdce českého vojska během římského tažení Vratislav ustanovil svého druhorozeného syna, budoucího knížete Bořivoje II.
Jindřichovo vojsko společně s českým zaútočilo na Řím a po několika marných pokusech se mu jej podařilo roku 1084 ovládnout. Zde nechal Jindřich zvolit nového papeže Klementa III. (vzdoropapež). Jindřich se ještě téhož roku stal císařem Svaté říše římské. Řehoř VII. se uchýlil pod ochranu sicilských Normanů, kde roku 1085 zemřel. Po úspěšném italském tažení odměnil Jindřich IV. v roce 1085 českého knížete Vratislava II. za jeho podporu a věrné služby nedědičným královským titulem.
Marcela Kohoutová
foto © Wikipedie
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
