(725 let)
Eliška Přemyslovna byla pohlednou, inteligentní i hrdou princeznou. Narodila se 20. ledna 1292 v Praze jako dcera českého a uherského krále Václava II. a Guty, dcery římského krále z rodu Habsburků. Její dětství ale nebylo veselé. Již v pěti letech ztratila matku.
Poté co byl roku 1306 zavražděn Eliščin bratr Václav III., poslední mužský potomek rodu Přemyslovců, Eliška se stala „předmětem“ mocenských bojů. Ze zápasu o českou korunu vyšel vítězně římský císař Jindřich VII., který požehnal sňatku svého syna Jana Lucemburského a Elišky. Manželství zakrátko odhalilo rozdílnost povah obou manželů. Zatímco Eliščiným cílem byla obnova slávy českých zemí, Jan byl pravým rytířem a neodmítl žádné vojenské tažení. Zatímco pobýval v cizině, Eliška formovala opozici proti klice své nevlastní matky Elišky Rejčky a jejího milence Jindřicha z Lipé. Mocenské spory rozvrátily vztah obou manželů a roku 1319 Jan odebral Elišce děti včetně nejstaršího syna Václava, budoucího císaře Karla IV. Přestože se o dva roky později královským manželům narodili další tři potomci, krize manželství byla definitivní a Eliška se po manželově boku objevovala už jen zřídka. Osudnou se jí stala tuberkulóza, které 28. září 1330 podlehla.
foto: Busta Elišky Přemyslovny z triforia Svatovítské katedrály, © Wikimedia Commons, autor Packare
Marcela Kohoutová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
