leden 1322 (695 let)
K Čechám bylo definitivně připojeno Chebsko. Získal ho Jan Lucemburský za vojenskou pomoc Ludvíku Bavorovi v bitvě u Mühldorfu. Části území se však odpojily a dostaly se do rukou říšských purkrabí v Norimberku. Zbytek byl připojen jako autonomní území k Českému království.

leden 1327 (690 let)
K Českému království bylo připojeno Horní Slezsko a část Dolního Slezska. Proces připojování slezských knížectví započal již Václav II., v letech 1327–1335 jej dovršil Jan Lucemburský. Území Slezska patřilo ve své historii k mnoha státům, v letech 1335–1742 bylo součástí Koruny české.

1. 1. 1922 (95 let)
Vstoupil v platnost zákon o vytvoření Velké Prahy, kterým bylo připojeno na 36 čtvrtí, Praha byla rozdělena na 13 obvodů a nazvána hlavní město Praha. K dalšímu rozšiřování docházelo až do roku 1974. Byl též zaveden titul primátor hlavního města Prahy, prvním byl JUDr. Karel Baxa.

2. 1. 1732 (285 let)
V Praze na Starém Městě se narodil český hudební skladatel František Xaver Brixi († 1771). Patřil mezi nejvýznamnější hudební tvůrce 18. století. Svou tvorbou se řadí k hudebnímu předklasicismu a ranému klasicismu. Působil jako varhaník v mnoha pražských chrámech, i v katedrále sv. Víta.

6. 1. 1927 (90 let)
Narodil se Karel Kyncl, český novinář a publicista, který je především znám jako dlouholetý rozhlasový zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii. Napsal několik úspěšných reportážních knih, byl aktivním překladatelem a oponentem komunistického režimu. Zemřel 1. 4. 1997 v Londýně.

12. 1. 1537 (480 let)
Ferdinand I. daroval pražským střelcům vltavský ostrov Malé Benátky, později nazvaný Střelecký. První zmínky o něm pocházejí z 12. století. Nejprve fungoval jako zahrada johanitů, za Karla IV. jako cvičiště pro střelbu z luků a kuší. V současnosti se zde konají různé kulturní akce.

23. 1. 1872 (145 let)
V Lublani se narodil Jože (Josip) Plečnik, slovinský architekt, urbanista a pedagog. Svou architektonickou činností ve 20. a 30. letech 20. století významně přispěl k rekonstrukci Pražského hradu a projektoval kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. Zesnul 7. 1. 1957.

20. 1. 1382 (635 let)
Sestra Václava IV. Anna Česká (Lucemburská) se provdala za anglického krále Richarda II., čímž byly posíleny vzájemné styky mezi Anglií a Českým královstvím. Byla dcerou Karla IV. a Alžběty Pomořanské. V Anglii měla přezdívku „Good Queen Ann“. Zemřela bezdětná roku 1394.

20. 1. 1787 (230 let)
W. A. Mozart navštívil Prahu poprvé po velkém úspěchu své opery Figarova svatba. V Nosticově divadle dirigoval její reprízu. V tu dobu byla u něj také objednána nová opera pro příští divadelní sezonu. V říjnu 1787 se konala světová premiéra opery Don Giovanni, kterou osobně Mozart dirigoval.

26. 1. 1907 (110 let)
Císař František Josef I. schválil volební zákony, jimiž bylo v Předlitavsku zavedeno vše­obecné a rovné volební právo. Stalo se tak na základě dělnických demonstrací ve Vídni a v Praze roku 1905, které vyvolala rakouská sociální demokracie. Návrhy byly předloženy Říšské radě 23. 2. 1906.

28. 1. 1977 (40 let)
Čeští umělci a kulturní pracovníci shromáždění v Národním divadle v Praze podepsali tzv. Antichartu, dokument odsuzující Chartu 77. Komunistický režim chtěl „legitimizovat“ pronásledování signatářů Charty a izolovat je od většiny společnosti. Některé podpisy byly vynuceny nátlakem.

30. 1. 1467 (550 let)
Matyáš Korvín dobyl poslední tábor bratříků u Velkých Kostolan na Slovensku. Tím byl dokončen jejich úpadek a mnozí z nich se stali členy elitní Matyášovy gardy. Bratřické hnutí přispělo v době rozmachu k oslabení pozic Němců na Slovensku a posilovalo vědomí slovenské národnosti.