Do mocenského boje Oty Brunšvického a Filipa Švábského se zapojil také Přemysl Otakar I. Nejprve od Filipa vymohl roku 1198 dědičnou královskou hodnost a pak se přiklonil ke spojencům Oty Brunšvického.
Ten mu roku 1202 potvrdil královský titul. Později se ale pozice Oty ztížila. V bitvě proti Filipovi u Wassenbergu 27. července 1206 byl Ota zraněn a poražen. Roku 1208 byl však Filip Švábský zavražděn. Následně se Ota zasnoubil s Beatrix, dcerou zavražděného protivníka. Ve volbách 11. listopadu 1208 ve Frankfurtu získal hlasy všech zúčastněných volitelů a 4. října 1209 byl v Římě korunován na císaře. Poté odvolal sliby dané svatému stolci a současně usiloval o sicilské dědictví. Tím se dostal do otevřeného konfl iktu s papežem Inocencem III., neboť sicilské království bylo papežským lénem. Když Ota IV. obsadil jižní Itálii, papež na něj 18. listopadu 1210 uvalil klatbu. V té době se znovu v říši začínala formovat opozice proti Otovi, podporovaná také českým králem Přemyslem Otakarem. Jejím vyvrcholením se stal sjezd říšských knížat, který se konal v září 1211 v Norimberku. Zde byl říšským králem zvolen Fridrich Sicilský. Ota IV. se pokusil tuto hrozivou situaci vyřešit rychlým návratem z Itálie. Na jaře roku 1212 dorazil do říše a na sněmu v květnu 1212 odejmul Přemyslu Otakarovi I. titul krále a českou zemi udělil v léno Vratislavovi, synovi Přemysla Otakara.
Miroslav Foltýn
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
