Toto uskupení se začíná formovat v Čechách po husitských válkách, před nástupem Jiřího z Poděbrad na český trůn. Bylo to období, kdy radikální „táborské“ husitství bylo poraženo a umírněná církev podobojí vedená Janem Rokycanou hledala cestu kompromisu s katolickou církví.
Ovlivněna učením Petra Chelčického byla založena bratrem Řehořem v Kunvaldu 1. 3. 1457. Bratr Řehoř tam odešel z Prahy, kde do té doby působil v Emauzském klášteře jako hospodářský správce. Jednota bratrská tak vznikla z velkého zklamání nad zmarem husitské revoluce. Od počátku své existence se dostala do konfl iktního vztahu nejen s katolíky, ale i s kališníky. Na rozdíl od kališníků nezachovávala žádnou formální spojitost s katolickou církví, což komplikovalo její postavení na domácí i zahraniční půdě. První členové jednoty byli jako sektáři pronásledováni husity. Později se církev dokázala v českých zemích obecněji etablovat, rozrůstala se a šířila po Čechách a na Moravě. Mezi nejvýznačnější představitele patřili Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav, Jan Amos Komenský. K čelným podporovatelům a pomocníkům církve náleželi Petr Vok z Rožmberka, Karel starší ze Žerotína a Václav Budovec z Budova.
Miroslav Foltýn
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
