Josef Mysliveček, nepochybně nejvýznamnější český skladatel 18. století, se narodil do rodiny bohatého mlynáře. Stalo se tak v Sovových mlýnech čp. 503/III, v Praze na Kampě, 9. března 1737. Předurčený osud mlynáře se však změnil na nevázaný život geniálního hudebníka.
Po absolvování jezuitského gymnázia se Josef Mysliveček vyučil se svým bratrem mlynářskému řemeslu. Zároveň se však učil i hře na housle, varhany a hudební kompozici. Ve službách hraběte Vincence Valdštejna pak působil jako skladatel a hudební komorník. Neminula ho ani tvorba duchovní, psal kantáty pro řád benediktinů v Břevnovském klášteře. Tíhnul však po zkušenostech v cizině, a tak mu opat z Břevnovského kláštera zaplatil cestu do Itálie. Mysliveček svůj pobyt v Itálii započal v Benátkách, jakožto houslista. Pro jeho skladatelskou kariéru ale byla zásadní opera „Zmatek na Parnasu“, jež byla uvedena v Parmě. Skladatel na apeninském poloostrově postupně vystoupal až k výšinám slávy. Mnoho času pak trávil na večírcích, kde byl středem pozornosti a za cudného by ho tehdy označil málokdo. Lákaly ho především sukně operních zpěvaček, jeho vztahy však věrností neoplývaly. Roku 1770 se setkal s W. A. Mozartem a zanedlouho se z nich stali velmi blízcí přátelé. Kromě velmi osobní korespondence mezi sebou sdíleli i hudební cítění a vzájemně se inspirovali. Myslivečkova sláva ovšem začala brzy upadat, hudebního génia dohnaly dluhy, deprese a jeho bohémský život. Jediným jeho blízkým zůstal sám Mozart, který ho roku 1781 doprovodil na poslední cestu.
Filip Kahoun
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
