Návrat vlků do Krušných hor se dal vzhledem k jejich současnému šíření očekávat, přesto leckoho překvapil a zaskočil. S návratem této šelmy do naší přírody se také opět v plné míře objevil i tzv. „syndrom Červené karkulky“. Mnoho lidí si stále vlka představuje jako krvelačnou šelmu, která za každým smrčkem číhá na nebohého houbaře, turistu či hrající si dítko. O přehnaných obavách svědčí i mnohé reakce lidí, kteří se v Krušných horách pohybují nebo zde bydlí. Vrcholem obav jsou pak odříkávané pobyty hostů v horských střediscích Krušných hor kvůli strachu z napadení dětí vlky.
Zatímco lesníci mají z návratu této šelmy většinou radost, neboť by mohla snížit stávající neúnosně vysoké stavy spárkaté zvěře, a klesly by tak i náklady na umělou obnovu lesních porostů, někteří lovci mají naopak strach, že jim vlci ují z jejich talíře plného zvěřiny. A tak lze v tisku nalézt zprávy o tom, že Krušné hory vlastně ještě nejsou na návrat vlků připraveny, že obdobných predátorů zde již máme dost, a podobná zcela zavádějící tvrzení. Každý zkušený hospodář ale ví, že přítomnost velkých šelem zlepšuje kvalitu myslivecky obhospodařované zvěře odlovem přestárlých a méně vitálních jedinců v populaci kořisti. Současně může být přítomnost vlka v regionu alespoň částečným řešením nejen přílišného tlaku vysoké na obnovu lesa, ale také škod v zemědělství způsobených černou zvěří.
Vlk obecný (Canis lupus) původně obýval celý evropský kontinent. Nyní je jeho areál v důsledku pronásledování lidmi podstatně zmenšen. Ve Velké Británii a Irsku vyhynul v průběhu 15. až 18. století. V západní Evropě žije jen velmi ostrůvkovitě. Obývá především rozsáhlé lesní oblasti Ruska, Polska a Ukrajiny. Vyskytuje se ve Skandinávii, na Balkáně, v Karpatech, na Apeninském a Pyrenejském poloostrově. Odhaduje se, že populace vlka obecného v Evropě čítá asi 60 000 jedinců. Z toho 45 000 vlků obývá různé oblasti Ruska a Běloruska, 5 500 karpatskou oblast, 5 200 dinárskou a balkánskou oblast, 2 300 Pyrenejský poloostrov, 2 000 Pobaltí a severovýchodní Polsko, 500 Apeninský poloostrov a 200 Skandinávii.
Vlk byl u nás běžným zvířetem až do konce 17. století. Intenzivněji se začal lovit zhruba od poloviny 17. století a jeho početnost výrazně klesala přibližně od počátku 18. století, až byla původní populace zcela vyhubena.
Nepravidelné a do tohoto roku neověřené informace o výskytu vlků v oblasti Krušných hor se objevují již asi 4 roky. Jednalo se o náhodná pozorování jednotlivých exemplářů, nálezy stop a kořisti. Nicméně se nikdy nepodařilo ověřit, zda jde skutečně o vlky, či pouze o smečku toulavých psů.
V roce 2016 se zprávy o výskytu vlků začaly množit. Během července a srpna 2016 došlo v oblasti Abertam ke čtyřem útokům na ovčí stádo, při nichž vlci strhli třicet ovcí. Podle období, počtu a způsobu stržených zvířat se dá předpokládat, že šlo o vlčí smečku s mláďaty, která se učila lovit. Nutno zde také zmínit, že ovčí stádo nebylo ani po opakovaných útocích nijak zabezpečeno a hlídáno.
podzimním období 2016 byli v západní části Krušných hor vlci několikrát opakovaně pozorováni nebo byly nalezeny jejich stopy. V září 2016 byl v oblasti Zlatého kopce na třech místech sebrán trus, který byl poslán na analýzu DNA. 7. října byl v oblasti Ryžovny vlk zachycen na fotografii z fotopasti a 16. listopadu tohoto roku jsem nalezl vlčí stopy na Liščí hoře poblíž Horní Blatné. Mimořádným zážitkem pak bylo vlčí vytí, které bylo možné za jasných klidných nocí poslouchat v oblasti Ryžovny a Božídarského rašeliniště.
Koncem roku 2016 zřejmě došlo k přemístění smečky východněji do oblasti kolem Kryštofových Hamrů a zejména Hory Svatého Šebestiána. 25. listopadu byli pozorováni tři mladí vlci v oblasti národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, 2. prosince byl nalezen stržený kolouch na Polském rašeliništi, 15. a 19. prosince byly nalezeny stopy v oblasti poblíž Pohraniční a nad Bezručovým údolím. Poslední zjištěné stopy v loňském roce pocházejí z 28. prosince z oblasti Novoveského rašeliniště, kde byla nalezena stržená laň. V letošním roce se zatím vlci zdržují zejména kolem Hřebečné a Božídarského rašeliniště, kde byly opakovaně zjištěny stopy a nalezeny zbytky kořisti.
Na základě těchto zjištění lze konstatovat, že vlci se do Krušných hor skutečně vrátili a že se zřejmě nejedná jen o náhodně migrující jedince, ale o celou smečku.
Díky zvýšené zákonné ochraně, kterou vlkům poskytují mnohé evropské státy, se oblast rozšíření poměrně rychle zvětšuje. V České republice jsou vlci v současné době, kromě již v minulosti známého výskytu v Beskydech, zjišťováni v oblasti Jeseníků, Broumovska, Kokořínska, Frýdlantska a Šluknovského výběžku. Lze předpokládat, že vlci vyskytující se v současné době v Krušných horách pocházejí z vlčích smeček z oblasti německo-polského pomezí, z oblasti Lužice jen několik desítek kilometrů od českých hranic. Početnost tamní vlčí populace se odhaduje na zhruba 100 exemplářů.
Kolik je v současné době v Krušných horách vlků skutečně přítomno, se velmi těžko odhaduje. Vlci jsou velmi pohyblivá zvířata a uběhnout 60 až 80 km za noc pro ně není žádný problém. Na základě všech získaných údajů lze předpokládat, že se v Krušných horách vyskytuje smečka o 4 až 6 jedincích.
Dlouhý lesnatý hřeben Krušných hor s rozsáhlými a obtížně prostupnými rašeliništi se určitě řadí k místům, která jsou předurčena k trvalému návratu vlků. Věřím, že se vlci v Krušných horách opět natrvalo usadí. Je to v zájmu všech, kteří si přejí, aby naše příroda byla zdravá a vyvážená.
V současné době se ve spolupráci s Hnutím DUHA Olomouc, občanským sdružením, které se již dlouhou dobu problematikou velkých šelem zabývá, podařilo oslovit skupinu dobrovolníků, kteří mají zájem se na mapování výskytu a ochraně vlků v Krušných horách aktivně podílet. Od těchto aktivit si jednak slibujeme získávání většího množství informací a dat z terénu a nemalou měrou tyto „vlčí hlídky“ také zamezují případnému pytláctví.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
