Ústecký kraj je jedním z nejvíce kopcovitých krajů posetých nespočtem rozhleden a vyhlídek. Na svých toulkách čtyřmi destinacemi Ústeckého kraje, tedy Českým Švýcarskem, Českým středohořím, Krušnými horami a Dolním Poohřím, můžete pro načerpání inspirace tento kraj navštívit nejdříve imaginárně na www.branadocech.cz, kde najdete tipy na výlety, turistické atraktivity a akce v regionu.
Nejznámější vyhlídkou je Pravčická brána v Českém Švýcarsku u obce Hřensko, která je národní přírodní památkou. Výhled ze skalních vyhlídek u Pravčické brány vám otevře pěkný pohled do kraje, otevře před vámi panoráma Dlouhodolských stěn, uvidíte odtud také Pravčický kužel s Křídelními stěnami a malebnou přírodu Českého Švýcarska.
Velmi vyhledávanou vyhlídkou ve spojení s adrenalinovým zážitkem je via ferrata na Pastýřské stěně. Pastýřská stěna je jednou z turistických zajímavostí města Děčína. Tato devadesátimetrová pískovcová stěna se rozprostírá na levém břehu řeky Labe a vrcholek skály nabízí ojedinělý pohled na starou část města Děčína, kterému dominuje Děčínský zámek tyčící se nad údolím řeky Labe. Via ferrata byla veřejnosti zpřístupněna roku 2014. V tuto dobu bylo na stěně vybudováno 5 lezeckých cest. Počet zajištěných cest se postupně navyšoval a aktuálně je na stěně už 14 různě obtížných cest.
Snad nejdále je vidět z vyhaslé sopky Českého středohoří Milešovky, která ční do výšky 350 m a je největrnější horou s nejvíce bouřemi u nás, a proto je nazývána hromovou horou. Na vrcholu se nachází výletní restaurace.
Romantický výlet Labským kaňonem, ať už na kole po Labské stezce nebo na výletní lodi, která proplouvá známým malebným úsekem Portou Bohemicou, můžete zakončit vyhlídkou z hradu Střekov nebo od kostelíku v Dubici.
Krušné hory si každý spojuje s horou Klínovec, ačkoliv se o tento vrchol pomyslně dělíme s Karlovarským krajem. Vrchol Klínovce znají nejvíce lyžaři, neboť zde končí hned tři sedačkové lanovky, některé s celoročním provozem. Zimní sezona je tu dlouhá, protože na severních svazích se sníh drží až do dubna, a jakmile odtaje, začíná sezona určená cyklistům. Na sjezdovkách je vybudován trail park, kde si svou trasu najde každý cyklista podle své výkonnosti.
Ve východní části Krušných hor funguje více než 50 let jednosedačková lanová dráha, která vás z Krupky nedaleko Teplic vyveze na Komáří vížku. Rozhled je odtud na svahy Krušných hor i kopce Českého středohoří a za pěkného počasí lze dohlédnout až do Krkonoš.
V Dolním Poohří stojí za návštěvu Schillerova rozhledna, připomínající loď v krajině, u obce Kryry. V době výstavby Schillerovy rozhledny v roce 1905 to bylo právě 100 let od úmrtí německého básníka Friedricha Schillera, proto byla z úcty pojmenována po něm. Říká se o ní, že je nejvíce fotogenickou rozhlednou v Čechách. Na rozhlednu vede 122 schodů. Má dva ochozy, oba jsou turistům přístupné. Před rozhlednou je zajímavý, tzv. havraní kámen z roku 2014. Má zvláštní symboliku. Je na něm vyobrazena matka s dítětem, dále znak Kryr – havran a také otisky menší a větší ruky. Když svoji ruku do otisku vložíte a něco si přejete, tak se vám přání splní.
Ústecký kraj je protkán sítí čtyř páteřních cyklostezek, kterých je většinovým investorem. Labská stezka je evropským cykloturistickým fenoménem. Je vedena na území 2 států a 7 spolkových zemí v rámci Německa a 4 krajů v České republice.
Z celkových cca 400 km na území České republiky připadá na Ústecký kraj 96 kilometrů. Destinační agentura České středohoří na svých webových stránkách nabízí tipy na výlety po Labské stezce i okolí, které najdete na www.ceskestredohori.info/ labska-stezka-a-cyklotrasy.
Krušnohorská magistrála s délkou 136,5 kilometru je na české straně nejdůležitější dálkovou cyklistickou linií podél česko-německé hranice. Vede po celém hřebeni Krušných hor od Děčínského Sněžníku přes Klínovec podél česko-německé hranice a nabízí obrovský potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Díky propojkám do sousedního Saska vznikl jedinečný cykloregion, tzv. Krušnohorský žebřík. Obě trasy mají napojení na Labskou cyklostezku, a nabízí se tak téměř 600 km okružních cyklotras. Ve spolupráci se sousedním Karlovarským krajem připravuje Ústecký kraj rozšíření cykloregionu na celé území Krušných hor, kde se v Chebu napojí na Cyklostezku Ohře. V roce 2015 byla zahájena příprava projektové dokumentace na výstavbu prvních 22 kilometrů I. etapy, kde se jedná o nejvíce kritické úseky z hlediska průjezdnosti a bezpečnosti cyklistů. Podobně se připravuje s Libereckým krajem vznik cykloregionu v oblasti Lužických hor, zatím s pracovním názvem „Krajinou podstávkových domů na kole“. Cyklostezka Ploučnice o délce 28 kilometrů má nadregionální charakter a spojuje Ústecký a Liberecký kraj. Začíná v Děčíně na spojnici s Labskou stezkou, prochází údolím řeky Ploučnice směrem na Benešov nad Ploučnicí a ve Starém Šachově přechází do Libereckého kraje.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.