Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna Habsburská (13. 5. 1717 – 29. 11. 1780), nejstarší dcera císaře Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické, byla jedinou ženou, která vládla na českém trůnu. Arcivévodkyně rakouská, královna uherská (1740–1780) a česká (1743–1780), markraběnka moravská sice zdědila po otci všechny tyto i dalších 17 titulů, ale ty si musela postupně nechat potvrdit.
Od mládí ji vychovávali jezuité. Učila se náboženství, latinu, dějiny, ale i jazyky a kreslení, tanec či hudbu. Roku 1741 byla korunována královnou uherskou a poté roku 1743 odjela do Prahy, kde se nechala korunovat také na královnu českou. Lidé jí přezdívali „císařovna Marie Terezie“. Z manželství s císařem Františkem I. Štěpánem Lotrinským vzešlo 16 dětí, 5 synů a 11 dcer. Dva synové se stali císaři (Josef II., Leopold II.). Se smrtí svého muže se však nikdy nesmířila a až do své smrti chodila ve smuteční černé barvě. Na lovu bažantů 8. listopadu 1780 se nachladila a krátce nato téhož měsíce umírá. Pitva ukázala, že jí nefungovala jedna plíce. Ostatky Františka I. a Marie Terezie byly přeneseny do rodinné kapucínské krypty. Zajímavostí je, že Marie osobně vyšila jedny ze šatiček pro Pražské Jezulátko, zelené se zlatou výšivkou, které patří mezi nejvýznamnější a vidět je můžete v kostele Panny Marie Vítězné v Praze.
Andrea Kepplová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
