Gotická kaple na Grabštejně je zmiňována již v letech 1387, 1391 a 1393. Renesančně ji dal přestavět roku 1569 Jiří Mehl ze Střelic. Původní fi gurální a ornamentální výmalba přemalovaná počátkem 19. století byla v roce 1908 restaurována Pavlem Bergnerem. Obdélná kaple s dvěma obdélnými okny je sklenuta třemi kříži s hřebínky. Na severní straně je klenba zasazena na hranolových pilířích, mezi kterými probíhá empora a oratoř. Vzadu je zděná kruchta na dvou sloupech. Celý interiér je pokryt nástěnnými malbami z 2. poloviny 16. století. Podle nejnovějších výzkumů je autorem maleb v kapli nejspíše Heinrich Bocksberger, malíř salcburského původu, pokládaný též za autora tzv. Malého postního plátna v blízké Žitavě. Malby představují grotesky, fi gury andělů, světců, alegorie Ctností a Nectností. Na stěnách a klenbách se nacházejí medailóny, ve kterých jsou zobrazeny fi gurální výjevy ze života Krista a Panny Marie. V hlavním medailónu se nachází obraz Posledního soudu. Ústředním motivem kaple je dvoupatrový rámový oltář s kopií původní renesanční tabule znázorňující Pannu Marii pečující o zahradu (neznámý saský mistr počátku 16. století), originál obrazu visel ve vídeňském Clam-Gallasově paláci. V nástavci oltáře je obraz Ukřižování (Josef Bergler, 1819) a na oltářní menze gotická dřevořezba sv. Barbory. Čtyři lavice z 16. století jsou opatřeny malovanými groteskami. Před kaplí je hala s původním schodištěm na kruchtu. V letech 2005–2009 byla kaple zrestaurována.
Miroslav Foltýn
foto: Kaple sv. Barbory © Wikimedia Commons, autor Jan Čížek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
