(130 let)
Český mostní projektant a vysokoškolský pedagog Stanislav Bechyně se narodil 20. 7. 1887 v Přibyslavi. Po gymnáziu v Novém Městě na Moravě vystudoval stavební inženýrství na pražské technice (1910). V roce 1920 byl na pražské technice jmenován profesorem statiky a dynamiky železobetonových konstrukcí a působil tu až do odchodu do penze v roce 1958.
Po škole nastoupil k fi rmě Karla Skorkovského, kde vznikla řada jeho originálních konstrukcí, například obloukový most v Hořepníku na Pelhřimovsku. Soukromě projektoval betonové konstrukce železárny v Hrádku u Rokycan nebo nosnou konstrukci pražského paláce Lucerna (1919), kde jako první provedl spojení sloupů a trámů do rámových konstrukcí. Téhož roku navrhl nerealizované přemostění pražského Nuselského údolí. V meziválečném období projektoval hangáry v Letňanech a Karlových Varech, cementárnu v Králově Dvoře, ocelárnu na Kladně nebo smělý obloukový most v Pardubicích (1935). S fi rmou Skorkovský se podílel na výstavbě našich pohraničních opevnění. V září 1939 podle jeho projektu zahájila fi rma Skorkovský stavbu našeho největšího obloukového dálničního mostu u Senohrab. Stavba byla nacisty zastavena v prosinci 1942 a dokončena v roce 1950. V poválečném období také projektoval, ale asi největším projektem byl most přes Váh v Komárně (1955). Podílel se také na přesunu gotického chrámu v Mostě, přemístění rotundy sv. Máří Magdaleny a rekonstrukci Anežského kláštera v Praze. Teoretické znalosti i praktické zkušenosti zaznamenal v obsáhlých spisech, které dodnes tvoří základ betonového stavitelství. Stanislav Bechyně zemřel 15. října 1973 v Praze a pochován byl na své přání v rodné Přibyslavi.
Alois Rula
foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
