Fyziologické potřeby turistů uspokojují také restaurace. Nezbytně se tak potkáváme s naší nabízenou kuchyní, s našimi nabízenými nápoji. Ano, nabízenými. Lze považovat coca-colu, tonik a fantu za české nápoje?
Alespoň že na Třebíčsku můžeme pít Zonku, na Šumpersku Monádu. Naštěstí tradičně u piva a v poslední době stále častěji i u vína je domácí značka k dispozici. U jídel by bylo "cool", kdyby desítky univerzálních jídel byly nahrazeny těmi, která se v daném regionu vždy vařila, a to především proto, že se využívala tamější flóra a fauna. A tak na Kravařsku patří na menu hovězí, na Třeboňsku kapr, na Táborsku něco z husitského stolu. Ale pozor. Táborská bašta nemá nic společného s městem Tábor, ale s tím, že někde na dětském táboře zůstalo pár zbytků různých mas, a pro "utajení obsahu" použil šikovný kuchař zajímavý marketingový název vytvořeného pokrmu. Snad již začíná doba, kdy si budeme moci sdělovat, jak nám chutnaly u Nováků zelníky, a příští týden půjdeme k Janatům, protože jsou vyhlášeni škvarkovými plackami. Provokujme a ptejme se v restauracích: "Co nám nabídnete k ochutnání z vašeho regionu?" Snad díky tomu nepoznáme hlad, ale přesvědčíme se, že nám regiony opravdu chutnají.
Petr Kratochvíl
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
