Přijměte naše pozvání na místa, která vám poodhalí svá tajemství a dají poznat duch místa, který je po celá staletí chrání. Již v dobách Keltů a Markomanů procházela naším krajem stezka, v jejímž okolí najdete nejedno tajemné zákoutí. V prvním z našich putování vás zavede do okolí Sušice, Pivoně a Srní.
Kaple svatých Andělů Strážných
Tato římskokatolická kaple (též sv. Anděla Strážce) nad Sušicí zdomácněla v lidové mluvě jako Andělíček. Vystoupat k ní musíte na vrch Stráž do výšky 85 m nad městem a 551 m nad mořem. Založil ji představený sušického kapucínského kláštera Ladislav z Bíliny (1682) za finančního přispění sušických měšťanek Alžběty Meřkové a Polyxeny Weissenregnerové. V roce 1735 byla okolo kaple vystavěna křížová chodba v délce 25 m, která objekt zcela obklopuje. Součástí chodby jsou čtyři kapličky v rozích a tři brány vždy ve středu jedné ze stran. Turisticky nejatraktivnější je brána západní s výhledem na město. Zajímavostí je pověst, která se váže k založení kaple, podle níž se tu malému dítěti obtočil okolo nohy had, poté se však zjevil anděl a had zmizel. Kaple je otevřena při bohoslužbách jednou týdně od června do srpna (čtvrtek 18.30 hod.) a při Sušické pouti v září.
Klášter augustiniánů v Pivoni
Výlet do Pivoně můžete začít například v Poběžovicích, kde na nevysokém návrší stojí zámek v místech původního gotického hradu z 15. století. Odtud se vydejte po modré značce do vesničky Šitboř, s unikátní návsí plnou moruší nebo zajímavou zříceninou barokního kostela svatého Mikuláše. Ze Šitboře je to nenáročnou cestou po modré a zelené asi 7,5 km do Pivoně - malé vísky na úpatí Lysé hory v Čerchovském lese. První písemná zmínka o vsi Pivoňka (Stockau) pochází snad z roku 1225 - podle pověsti tu kníže Břetislav I. založil po vítězné bitvě nad německými vojsky roku 1040 kapli, prý v místech, kde z pařezu německý král a římský císař Jindřich III. sledoval průběh bitvy u Brůdku. Pozdější klášter byl vybudován skutečně v místech bývalé poustevny, ale údaje o jeho založení se různí. Někdy se uvádí rok 1147, první písemná zmínka však pochází až z roku 1379. To, co víme s jistotou, je, že klášter vybudovali mniši augustiniáni, kteří sem přišli po založení řádu v roce 1260. Klášter prošel pohnutou historií (1420 zpustošen husity, 1641 a 1648 vypleněn Švédy, 1773 zrušen a přestavěn na zámek). Dnes prochází zchátralé barokní budovy rozsáhlou rekonstrukcí za přispění Plzeňského kraje.
Výlet do okolí Srní
Nenáročný výlet po zážitkové stezce Okolo kostelního vrchu, překrásnou částí centrální Šumavy, je vhodný jak pro pěší, tak i pro milovníky cykloturistiky či pro vozíčkáře. Cesta začíná v Srní, vede po zpevněných cestách a lemuje ji množství laviček. První zastavení je v nadmořské výšce 930 m, kde na vás čeká místo přezdívané Šumavské Lurdy. V minulosti tu byly postaveny u pramene postupně tři kaple (1820, 1860, 1902) a díky četným zázrakům a uzdravením byly zasvěceny Panně Marii Lurdské. Zajímavostí je, že když byla třetí Hauswaldská kaple vyhozena do povětří (1957), jako zázrakem přečkala soška právě Panny Marie Lurdské, kterou dnes můžete vidět v srnském kostele. Poutní místo bylo zničeno, ale díky občanské iniciativě a za přispění Plzeňského kraje bylo znovu přivedeno k životu (2006). Energeticky nejsilnější místo zde najdete snadno. Je označeno kamínky poutníků a nalézá se uprostřed dochovaných základů jedné z kaplí. Od Hauswaldské kaple můžete pokračovat kolem Vchynicko-tetovského kanálu do Mechova. Odtud okolo této unikátní technické památky k přečerpávací nádrži, k hotelu Vydra a zpět do Srní.
? Víte, kde je na území Plzeňského kraje k vidění snad nejstarší dochovaná architektonická památka na českém území? Pokud ano, napište nám do 15. 4. na adresu redakce nebo na info@kampocesku.cz, a pět ze správných odpovědí získá zajímavé ceny věnované Krajským úřadem Plzeňského kraje.
www.plzenskykraj.cz
www.turisturaj.cz
© foto Petra Polanková a archív
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
