(500 let)
Poté co byl 28. září 1517 v Praze zahájen zemský sněm, došlo 24. října k ujednání mezi šlechtou a královskými městy, jehož výsledkem byla tzv. Svatováclavská smlouva. Ta navazovala na přijetí zemského zákoníku roku 1500 (Vladislavské zřízení zemské), kde šlechta zformulovala své výsadní postavení v Českém království.
Pozdější řada selských povstání a bouří, jež byly ohrožením šlechty, přivedla obě strany k jednání, které roku 1517 vyústilo k dohodě na narovnání. Šlechta postoupila městům právo třetího hlasu na zemských sněmech a naopak města musela přiznat šlechtě právo na vaření piva a další hospodářskou činnost. Smlouva upravovala, mimo jiné, také osobní příslušnost zemských a městských soudů, kdy byla přijata zásada, že každý provinilec má být souzen výhradně příslušníky svého stavu (s pár výjimkami). Přesto valná většina ustanovení Svatováclavské smlouvy měla charakter pouze formální, zvláště šlo-li o sporné otázky hospodářské. Je nad slunce jasnější, že se tak souboj šlechty a měst smlouvou zdaleka nevyřešil a dále docházelo k politickým i ozbrojeným konfrontacím. Jinak řečeno, Svatováclavská smlouva byla jen první velkou porážkou královských měst a předehrou k jejich mocenskému pádu.
-red-
foto: Vladislav Jagellonský © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
