(390 let) Valašská povstání mezi lety 1620–1644 v oblasti východní Moravy postavila proti sobě Valachy a vrchnost, přesněji Valachy proti císaři a katolické církvi. Po porážce třetího povstání došlo k nejkrvavější exekuci v dějinách českých zemí, kdy bylo popraveno na 200 povstalců. První povstání v letech 1620–1621 bylo pokračováním odporu českých a moravských stavů proti císaři. Povstání v roce 1627 svedlo dohromady Valachy, českou i moravskou pobělohorskou emigraci a také Dány. A povstání v letech 1642–1644 postavilo Valachy na stranu Švédů. Ferdinand II. Štýrský (1578–1637) z rodu Habsburků, císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, štýrský, korutanský, kraňský a württemberský, hrabě habsburský, fl anderský a tyrolský, nakonec ale přijal 28. 10. 1627 od Valachů slib poslušnosti. Slib, jak tušíte, vynucený – zvláště tvrdými odvetnými opatřeními císařského vojska, kdy jen v Hranicích bylo popraveno 12 povstalců. Nic to ale nezměnilo na odhodlání Valachů, kteří ani poté nesložili zbraně.
Lucie Sládková
foto: Valach od Vsetína a Brumova, 1787 © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
