Ženský klášter augustiniánek při kostele sv. Kateřiny na Novém Městě pražském byl vybudován na popud Karla IV. v letech 1355–1367. Samotný chrám byl vysvěcen až 28. 11. 1367 pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi.
Pak však přišla husitská revoluce a roku 1420 byl klášter i s kostelem poničen a vypálen. Při plenění se nečekaně zřítil chrámový štít a pod svými troskami pohřbil přes dvě desítky lidí. Prý to byly většinou husitské ženy, které si při ničení počínaly velmi agresivně. Po skončení válek byl kostel postupně opraven, klášter však skomíral, stejně jako řád augustiniánek. Po smrti převorky císař Maxmilián II. předal opuštěný objekt mužské linii tohoto řádu. V první polovině18. století byla postavena nová klášterní budova, barokně byl přestavěn i kostel (podle plánů architekta K. I. Dienzenhofera), který je považován za jedno z nejkrásnějších děl pražského vrcholného a pozdního baroka. Josefínské reformy však další rozkvět opět ukončily, klášter i kostel byly odsvěceny a do objektů byl umístěn vojenský výchovný ústav. Docházelo k velkým škodám na uměleckých památkách, byly zničeny varhany i cenné obrazy a sochy. Další osud kláštera byl také neveselý. Po odstěhování vojenského ústavu zde byl zřízen ústav pro choromyslné a vzhledem ke stoupajícímu počtu pacientů byla přistavěna další budova. Mezi slavnější pacienty patřil např. Bedřich Smetana nebo Jaroslav Hašek. Psychiatrická klinika je tu dodnes a císař Karel IV. by asi svým očím a uším nevěřil.
-aba-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
