Předchůdcem Národního divadla v Praze bylo divadlo Prozatímní. Královské zemské české prozatímní divadlo, jak zněl jeho celý název, bylo otevřeno 18. listopadu 1862.
Sbor pro zbudování Národního divadla, který do roku 1859 shromáždil asi 100 000 zlatých na jeho stavbu, zakoupil již v roce 1852 pozemek na nábřeží Vltavy. Po dlouhém váhání bylo rozhodnuto postavit nejprve malé, Prozatímní divadlo, a to podle plánů architekta V. I. Ullmanna (za šest měsíců). Kapelníkem opery byl od září roku 1866 Bedřich Smetana, v orchestru hrál na violu také Antonín Dvořák a premiéru tu měly mj. Smetanovy opery Prodaná nevěsta a Hubička. Vedle Prozatímního divadla začala od roku 1868 vyrůstat budova nová – Národního divadla. Veřejnosti byla předána roku 1881, poté vyhořela a opravená uvítala diváky 14. 4. 1883. Budova Prozatímního divadla byla následně přestavěna a propojena s jižním křídlem Národního divadla.
Martina Jurová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
