Milí čtenáři,
slušelo by se v tomto okamžiku ohlédnutí za rokem uplynulým, ale chci věřit, že ten letošní bude lepší a radostnější. Věřím, že se v něm oprostíme od šíření hněvu mezi sebou a obav z budoucnosti. Nenecháme se vtáhnout do hry mocných a soustředíme se sami na sebe, na svou rodinu, blízké a krásné věci kolem nás.
Věřím, že ani v letošním roce nebude úsměv věnovaný ženě pokládán za sexuální obtěžování. Že optimistický pohled nám dá pochopit hlubokou pravdu o tom, že i zítra vyjde slunce. Že se mladí vzepřou programování své osobnosti na sociálních sítích a pochopí význam slova empatie – porozumění emocím a motivům druhých. Bez naší pomoci to ale nepůjde, i když za to sklidíme třeba i hromobití. Nechceme přece, aby pokračovatelé odkazu Kosmase, Karla IV., Husa, Tadeáše Hájka, Daniela z Veleslavína, Komenského, Pelcla, Dobrovského, Kašpara Šternberka, Jungmanna, Purkyně, Palackého, Erbena nebo Masaryka a bezpočtu dalších žili v duševní prázdnotě.
Věřím, že našinec je člověk moudrý, který dosud nepřekročil Rubikon, odkud již není návratu. Naopak si uvědomme možnost vlastní volby a mějme na paměti své kořeny. Dlouhé procházky nám pomou vyčistit hlavu, dobré knihy připomenou nejzákladnější pravdy a život ve shodě s okolím nám dá sílu překonat všechny nesnáze. Protože život je na doživotí, a proto se nepíše, nýbrž žije. Rád nám sice přináší mnohá překvapení a do cesty klade nejrůznější překážky, ale bez toho by to nebyl život.
Přeji všem našim čtenářům vše dobré v roce 2018 a již tradičně – splnění alespoň jednoho z dosud nesplněných tajných přání.
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
