Provokativní titulek chce poukázat pouze na to, že historické informace kolem jeho osoby jsou většinou jen plné snad, pravděpodobně, asi a tak podobně. Naštěstí i duchové po sobě nechávají stopy, stejně jako Bořivoj I. (mezi 852 a 855 – mezi 888 a 890).
Musel to být pro věrozvěsta Metoděje věru mimořádný „úlovek“, když na sklonku života a po dvacetileté misi na Velké Moravě křtil českého knížete Bořivoje a jeho ženu Ludmilu (prarodiče svatého Václava). Poté co Bořivoj přijal křesťanství, snad v březnu 883, podřídil se Svatoplukovi, čímž vyvolal vzpourou českých velmožů. Po krátkém vyhnanství se s pomocí právě Svatopluka vrací na knížecí stolec a podle Kristiánovy legendy se stává „prvním zakladatelem svatých míst“ i českého přemyslovského státu. Šířením křesťanství vznikají v Čechách první svatyně (kostel sv. Klimenta na Levém Hradci, kostel Panny Marie poblíž kamenného stolce českých knížat na vrchu Žiži). Někteří historikové dokonce přisuzují Bořivojovi počátky budování Hradu, jiní spíše jeho nástupci Spytihněvovi I. Závěrem lze ale dodat, byl-li Bořivoj I. duch, potom křesťanský.
-babok-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
