Významný pro české země a zvláště Prahu – v Karlově době hlavní město Českého království a metropole Svaté říše římské. Evropskou událostí roku se stalo svolání generálního sněmu říšských knížat 1. 3. 1348 do Prahy Karlem IV.
Společný generální sněm říšské a české šlechty měl za cíl státoprávní zakotvení českého státu ve vztahu k říši. Sněm se usnesl na vydání čtrnácti privilegií a listin potvrzujících mimo jiné starší privilegia římských králů a císařů Českému království s důrazem na výjimečné postavení českých zemí ve Svaté říši římské. Pro příští staletí se stala tato privilegia a listiny základem Českého království (Corona regni Bohemiae – země Koruny české), které je organizováno jako pevný a suverénní lenní svazek zemí. Soubor privilegií uzavírá 7. dubna čtrnáctá listina, významem pro české země zcela mimořádná. Jedná se o zakládací listinu vysokého učení v Praze – Univerzity Karlovy, první univerzity na sever od Alp. Ale již 8. 3. 1348 Karel IV. po svém návratu z říše vydal listinu o založení Nového Města pražského, a Praha se tak stala velkoměstem a jedním z největších měst Evropy. Novému Městu byla dána privilegia podobná Starému Městu pražskému. Krátce poté Karel pokládá základní stavební kámen hradeb Nového Města.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
