V Trhanově na Chodsku se 23. března 1853 narodil český lékař a jeden ze zakladatelů české lékařské vědy Josef Thomayer. Byl však nejen vysoce vzdělaným odborníkem, ale také prozaikem a fejetonistou s vytříbeným smyslem pro humor.
Již na klatovském gymnáziu se u něho projevovaly literární sklony, ovlivněné celoživotním přítelem Emilem Frídou, kterému vymyslel pseudonym Jaroslav Vrchlický a sobě R. E. Jamot (fonetický anagram Thomayer). Po maturitě (1871) odešel do Prahy na studia medicíny, a i když na literaturu nezapomínal, medicína v jeho životě nakonec zvítězila. Po studiích se zanedlouho stal vedoucím lékařem univerzitní polikliniky, později docentem a roku 1897 řádným profesorem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1902 byl přednostou II. interní kliniky.
Věnoval se problematice chorob ledvin, srdce a nervů a kladl důraz na přesné a rychlé určení diagnózy, ve kterém sám vynikal. Proto mu také kolegové říkali „mistr poklepu a poslechu“. Podílel se na rozvoji lékařské vědy, publikoval a jeho vědecká práce byla vysoce ceněna. Není divu, že roku 1890 byl zvolen dopisujícím, o pět let později mimořádným a roku 1926 řádným členem České akademie věd a umění (ČAVU). Josef Thomayer zemřel 18. října 1927 v Praze a pochován je na hřbitově v rodném Trhanově. Jeho jméno nese od 26. 5. 1954 fakultní nemocnice v pražské Krči, původně starobinec či válečný lazaret.
Lucie Sládková
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
