Tento, přestože tomu název ne zcela napovídá, slovanský bůh byl uctíván polabským kmenem Ratarů. Sídelním hradištěm byla Retra či Riedegost, ale zaniklo v 9. století. Dětmarem z Merseburku uváděný název Riedegost má řadu variant, nejčastěji je to ale Radegast.
Nejasná je ale souvislost Radegasta se Svarožicem. Dětmar v kronicccce (1012–1018) uvádí, že je nejvyšší bůh Ratarů Svarožic a jeho svatyně Riedigost. Adam Brémský, který čerpal z Dětmarova díla, nazývá nejvyššího boha Ratarů Riedigostem a jeho svatyni Retra. Jisté je, že existuje německé město Radegast, dvě vesnice jménem Radogoszcz v Polsku, česká hora Radhošť a stejnojmenná česká vesnice.
Když se vydáte z Pusteven na Radhošť, potkáte v polovině výletu sochu Radegasta. Prý tu kdysi stávala jeho modla, která věštila budoucnost. V 9. století ji ale Konstantin a Metoděj po příchodu na Velkou Moravu nechali zbořit a na jejím místě vztyčili kříž. Radegast se sem ale přesto vrátil, a to v roce 1931 v podobě sochy sochaře Albína Poláška. S jejím umístěním ale měla hora problém. Nejprve auto se sochou uvízlo ve svahu, potom blesk zabil jednoho muže z doprovodu a nakonec socha špatně odolávala zdejšímu počasí. Pověra radí sáhnout si na Radegastův opasek, a zajistit si tak blahobyt. Snad to platí i v případně dnešní kopie sochy Radegasta.
Antonín Fridrich
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
