Památky a příroda
Hustopeče nabízejí množství historických a přírodních zajímavostí, které by bylo škoda přejít bez zastavení. Největšího stavebního rozkvětu dosáhlo město v období renesance. Bohužel některé významné renesanční a barokní stavby byly v průběhu staletí přestavěny či úplně zbořeny. Dnes v centru Hustopečí stojí několik větších budov, které se jejich tvůrcům povedlo vhodně zasadit do historické zástavby. Hustopečské rybníky, přírodní rezervace Kamenný vrch u Kurdějova, lesopark na Křížovém kopci či mandloňové sady pak představují přírodní lokality určené k procházkám a relaxaci.
PAMÁTKY VE MĚSTĚ
Radnice
Nejvýraznější stavbou na západní straně náměstí je novorenesanční radnice z let 1905 – 1906, v současnosti sídlo Městského úřadu. Na fasádě jsou k vidění pískovcové detaily – znak města, letopočet, hlava Bakcha. U vchodu se nachází pamětní deska T.G.M. Prohlídka věže není možná.
Kostel sv. Václava a sv. Anežky České
Kostel sv. Václava a sv. Anežky České, vysvěcený v září 1994, stojí přibližně na místě původního kostela. Existence původního kostela je v písemných pramenech doložena již ve 14. století. 26. února 1961 se zřítila věž kostela na chrámovou loď. V září 1962 proběhla celková demolice. Nový kostel je dvoupodlažní stavba s půdorysem spirály, která byla postavena podle projektu Ludvíka Kolka. V suterénu se nachází podzemní kaple sv. Anežky České. V kryptě jsou uloženy renesanční náhrobky. Věž je vysoká 52 metrů a nese atributy sv. Václava. V kostele je umístěna řada památek z původního chrámu.
Morový sloup
Morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice zdobí horní část náměstí od roku 1736. Podnětem k jeho stavbě byly morové pohromy, které sužovaly obyvatele města.
Kašna
Renesanční kamenná kašna lidově zvaná „Žumberák“, byla postavena na náměstí v roce 1595. Po staletí byla jedním z mála zdrojů pitné vody pro obyvatele města. Dominantou kašny je sloup se sochou bůžka Tritona.
Dům U Synků
Dům U Synků je nejzachovalejším reprezentantem původní měšťanské renesanční zástavby náměstí. V současnosti zde sídlí Městské muzeum a galerie a kavárna.
Naučná stezka T. G. Masaryka „Masaryk a Hustopeče“
Naučná stezka "Masaryk a Hustopeče" dlouhá cca. 2 km vás provede městem po stopách prvního československého prezidenta. 7 zastavení vám představí významná místa spojená s jeho životem a rodinou.
Trasa začíná u hlavní silnice v blízkosti autobusového nádraží, přímo před budovou kina. Informační brožura s mapkou je k dispozici v TIC.
1. První zastávkou je vstup do historického centra města, kde se 19. června 1924 uskutečnilo triumfální přijetí prezidenta Masaryka v Hustopečích.
2. Naučná stezka pak směřuje k bývalé piaristické reálce (dnes SOŠ a SOU) na Masarykově náměstí, kde T. G. Masaryk studoval v letech 1861 - 1863. Ubytování mu tehdy poskytl strýc František Kos ve svém domě v Zámečnické ulici (dnes Dobrovského č. 7).
3. Další zastávkou je místo, kde se nacházel rodný dům Masarykovy matky Terezie, rozené Kropáčkové. Narodila se 4. 8. 1813 v domě č. 293/17, který se nacházel na rozhraní ulic Brněnské a Jiráskovy. Terezie Masaryková pocházela z dobře situované rodiny - její otec Josef Kropáček byl řezníkem a hostinským.
4. Čtvrtou zastávkou je dům Masarykova strýce ve kterém TGM pobýval během svých studií na Hustopečské reálce.
5. Stezka dále pokračuje k domu, kde dožil Masarykův otec. Josef Masaryk pocházel z hornouherských (dnes západoslovenských) Kopčan. Většinu života pracoval jako kočí. V roce 1884 se manželé Masarykovi vrátili do Hustopečí, kde bydleli s nejmladším synem Ludvíkem, který zde provozoval tiskárnu. Po smrti své ženy využil Josef Masaryk nabídku manželů Dvořáčkových a kolem roku 1892 se k nim přestěhoval. Zemřel v Hustopečích 25. září 1907 ve věku 84 let.
6. Následuje zastávka u budovy bývalé tiskárny (dnes Společenský dům) Ludvíka Masaryka, nejmladšího bratra T. G. Masaryka Ludvík Masaryk vlastnil na tehdejším Dlouhém Řádku č. 243 (dnes Herbenova č. 4) byt a tiskárnu. Kromě regionálních novin aj. zde po bojkotu Tomáše Masaryka v Praze v roce 1886 vycházel i Masarykův proslulý kritický časopis Athenaeum.
7. Poslední zastavení je na hustopečském městském hřbitově, místě posledního odpočinku mnoha předků a příbuzných T. G. Masaryka. V roce 1887 zde byla pohřbena Masarykova matka Terezie a v roce 1907 jeho otec Josef. V září 1937 byla z hustopečského hrobu rodičů vyzvednuta symbolická prsť hlíny, která pak byla uložena do Masarykova hrobu v Lánech.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
