Dřevěný kostelík sv. Michaela v Maršíkově
Známy a ceněný dřevěný kostelík sv. Michaela v Maršíkově u Velkých Losiny nechal postavit na místě staršího svatostánku v r. 1609 pro luterány majitel vízmberského panství (dnes Loučná nad Desnou) Přemyslav II. ze Žerotína. Jedná se o roubenou, pozdně gotickou stavbu s renesančně řešeným interiérem kněžiště. Kostel je podélný kostel s polygonálním závěrem, vestavěnou osmibokou věží nad střešním hřebenem, předsíní a obdélnou sakristií na evangelijní straně. Presbytář je zaklenut stlačenou nepravou dřevěnou klenbou. Klenba a kazetový strop v presbyteriu byly zachovány, stejně jako potiskové zdobení stěn, zvon aj. Loď kostela je plochostropá, v sakristii se nachází trámový strop. V kostele jsou umístěny vzácné varhany, postavené v Králíkách mistrem Kašparem Weltzelem r. 1776. V r. 1973 byly restaurovány a pouze tři píšťaly z celkového počtu 315 musely být nahrazeny kopiemi.
Z obrazové výzdoby je velmi zajímavý obraz Nejsvětější trojice, který visí v levém průčelí presbyteria. Překrásně zdobená křtitelnice z r. 1615 byla z kostela odvezena do depozitářů obce a okolních muzeí, aby se zabránilo jejímu zcizení.
Vzhled kostela se od doby výstavby prakticky nezměnil, pouze byl postupně obměňován inventář. Rozsáhlejší stavební úpravy proběhly v r. 1655 – 1657, kdy byla položena nová dlažba a v r. 1776 – 1777 byl interiér kostelíka zařízen ve stylu rokoka, hlavní oltář byl nově vyzdoben obrazem malíře Ignace Raaba a byly zakoupeny také boční oltáříky. Zásadní rekonstrukce proběhla v l. 1929 – 1930, kdy byl kostel odvlhčen, opatřen kamenným základem a vyměněno mnoho prohnilých segmentů stavby. Staticky byl kostel zajištěn v r. 1994.
Roubený kostelík se nachází ve východní částí obce a je nejstarší zachovalou lidovou stavbou na severní Moravě. První zmínka o obci Maršíkov pochází z r. 1351, kdy je zde zmiňována fara. Obec je též světoznámá mineralogickými nalezišti, v r. 1820 zde byl poprvé v Evropě objeven na trati Rasovna nerost chrysoberyl.
Kostelík je přístupný na požádání správce p. Ladislava Lichnera, první dům pod kostelem.
Tel. 583 248 546
Dřevěný kostelík sv. Martina v Žárové
Žárovský dřevěný kostelík je poněkud menší a méně výpravnější než proslavenější kostel archanděla Michaela v Maršíkově. Z hlediska stavebně historického je naopak v mnoha ohledech cennější, protože byl až do dnešních dnů, v podstatě jak zvenčí, tak v interiéru, zakonzervován ve své původní formě. A protože lze soudit, že oba objekty stavěl stejný tesařský mistr (pravděpodobně Michel Hilbert), můžeme z jeho podoby naopak získávat informace o někdejším vzhledu maršíkovského kostela.
Po Bílé hoře byl kostel připojen k losinské faře. Vybavení kostela ze 17. století se nedochovalo. Pozitiv z roku 1673 byl vyměněn za dnešní varhany v roce 1757. Roku 1789 byl odstraněn starý oltář (vysvěcený v roce 1646) a ponechán pouze obraz sv. Martina, který duchovní správce nechal osadit do barokní oltářní architektury přivezené ze zrušené poutní kaple u Maršíkova. Na oltáři s krásnými akantovými řezbami je dřevěná kartuše s aliančními znaky Žerotínů a svobodných pánů z Ligenau, z čehož lze odvodit, že ho nechala zhotovit kolem roku 1720 Ludvika, rozená z Ligenau i za svého zesnulého manžela Jana Jáchyma ze Žerotína († 1716). V roce 1802 štafíř Franz Buhl z Maršíkova provedl bílý nátěr interiéru. Větší opravy objektu proběhly v roce 1837 a dláždění čtvercovými kameny bylo provedeno roku 1845, kdy byly na oltářní svatostánek zakoupeny sošky dvou andělů. Obrazy křížové cesty namalované šumperským malířem Karlem Brachtelem získal kostel v roce 1863. Zvon, který si obyvatelé Žárové a Horního Bohdíkova koupili v roce 1922 a ve 2. světové válce byl zrekvírován, se podivným řízením osudu dostal na věž šumperského farního kostela.
Dřevěný kostelík v Žárové obklopuje hřbitov. V některém z rohů kostelíka je pohřbeno 21 lidí, kteří zemřeli při morové epidemii v prosinci roku 1680.
Kostel je přístupný na požádání správkyně paní Adámkové Libuše, mobil: 604 808 476
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
