Městská památková zóna zahrnuje prostor uvnitř městských hradeb. Její největší hodnotou je z hlediska památkové péče zachovalý půdorys. Navíc se zde podařilo zachovat všechny náležité funkce, zejména funkce obchodní a společenské.
Radnice
Radnice se na svém místě nachází od sklonku 15. století. Sloužila městskému úřadu a s ním spjatému hrdelnímu soudu. Její dnešní podoba vychází z přestavby, která proběhla v roce 1886 pro účely zamýšleného okresního soudu. Navrhl ji budapešťský architekt Mór Kallina.
Dům čp 5
Dům čp. 5 má své počátky v první polovině 13. století. V letech 1598–1628 se zde nacházela škola, fara a kostelík Jednoty bratrské. Město získalo budovu do vlastnictví roku 1673, kdy sloužila pro ubytování vojska. V 19. století zde byly řeznické a pekařské krámy, palírna, sklad obilí a byty. Po rekonstrukci budovy v 50. letech 20. století se budova stala sídlem městského muzea a dalších kulturních institucí.
Dům čp 117
Dům čp. 117 v Hrnčířské ulici u kostela býval poplužním dvorem starobrněnského kláštera. Město jej zakoupilo v roce 1715 od hraběte z Collalto. Od roku 1790 budova sloužila pro účely školy, u které byl v roce 1878 přistavěn zadní trakt. Od 90. let 20. století zde sídlí Základní umělecká škola.
Míst, která stojí za zhlédnutí je ve Velké Bíteši celá řada, ale určitě si nenechte ujít dominantu města, vzácnou stavební památku, opevněný kostel svatého Jana Křtitele.
Kostel svatého Jana Křtitele
Nejstarší zmínka o bítešském kostele je zároveň nejstarší dodnes dochovanou písemnou zmínkou o Velké Bíteši a pochází z roku 1240.
Z původního kostela se do dnešní doby nechovalo nic. Byl totiž, jako většina kostelíků té doby dřevěný.
Teprve ve 13. století, kdy se stal patronem kostela Tišnovský klášter, začala stavba kamenného kostela v románském slohu.
V průběhu 15. století byl kostel rozšířen o část lodní a napojen na velkou věž, čím půdorysně nabyl dnešnímu vzhledu.
Hradby byly původně asi 7 m vysoké a dodnes jsou 1,5 m široké. Do areálu se vstupuje hradební věží, která byla v minulosti opatřena padacím mostem, kdy po celém obvodu hradeb byl vyhotoven vodní příkop. Ten byl v roce 1820 zasypán.
Chrámová budova se skládá z tzv. velké věže, lodi, presbytáře a tří přístavků (kaple, předsíně a sakristie). Věž je vysoká 38 m, mimo přístavek na zvony. Je čtyřhranná s délkou stran 8 m vystavěna z lámaného kamene.
Další památky
Na Masarykově náměstí se nachází socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1714, busta TGM z roku 1991 z dílny Jiřího Marka, dvě kašny zhotovené kameníkem Františkem Trojanem v roce 1849. Na Náměstí Osvobození u kostela vytvořil František Machatý v roce 1926 pomník padlých.
Mezi největší akce ve Velké Bíteši patří bezesporu Tradiční Bítešské hody.
Akce, která v posledních více než padesáti letech každoročně neodmyslitelně patří ke hlavním událostem kulturního života ve Velké Bíteši. Týden, v němž si podle uvážení a libosti hodoví hosté užívají a vychutnávají, a to od středečního stavění máje přes hodovou sobotu a neděli až po další středeční kácení máje, setkání s příbuznými, známými, kamarády nebo přáteli ve sklípcích, mázhauzech a městských dvorech. Samozřejmě při skleničce dobrého piva nebo vína, případně štamprli kořalky, ke kterým také neodmyslitelně patří hodové pochoutky a speciality a také troška muziky a zpěvu.
Bítešské hody, to jsou pro všechny „Bítešáky" okamžiky očekávané, vítané a milované.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
