(375 let)
Ve 40. letech 17. století mohli mít klidně obyvatelé Čech a Moravy reálně dojem, že žijí kousek od Stockholmu. Švédská vojska se tu proháněla sem a tam v závislosti na aktuálním vývoji třicetileté války.
Nejinak tomu bylo na jaře 1643. Zvláště v severní části našeho území bylo neobyčejně živo. Nebýt válečných útrap a obětí na životech, daly by se události stručně shrnout asi takto: Katolický alkoholik Matyáš Gallas na stopě protestantského revmatika Lennarta Torstenssona. Nové švédské velící koště v osobě Torstenssona si vedlo velmi dobře. Dokázal postavit na nohy rozklíženou armádu, se kterou brázdil po válčištích zpustošené Evropy. Na podzim 1642 svedl důležitou vítěznou bitvu u Breitenfeldu u Lipska, aby pak zjara vyrazil opět do Čech a na Moravu na pomoc obléhané švédské posádce v Olomouci. V dubnu pronikli Švédové z Budyšína přes Zhořelec do Liberce, dále pak předstírali pochod k Mělníku, aby vylákali Gallase z opevněného tábora u Hradce Králové. U Kolína byli 11. června, vyplenili Kutnou Horu, Sedlec, Heřmanův Městec, Chrudim a zamířili k Pardubicím. Tady na poslední chvíli zasáhla císařská armáda, která přiměla Švédy změnit plány. Ti odtáhli k Litomyšli (obsazena 15. června) a odtud dále na Moravu.
-babok-
Foto © Wikimedia Commons, Lennart Torstensson
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
