(70 let)
Jen krátce po komunistickém převzetí moci se konal tzv. Sjezd národní kultury, který proběhl 10.–11. 4. 1948 v Praze. Jeho hlavním úkolem bylo sjednotit kulturní frontu na platformě obrozené Národní fronty a projednat stěžejní kulturně politické otázky v nových časech.
Sjezd národní kultury ve Velkém sále pražské Lucerny, jemuž předsedal spisovatel Jan Drda, vyzněl jako manifestační hold kulturní obce únorovému převratu.
Václav Kopecký a Zdeněk Nejedlý zde jednoznačně vyslovili požadavky na kulturu, která musí podporovat budování socialismu. Zdeněk Nejedlý navíc rozvedl své známé teze o protikladu formalistického, resp. avantgardního a realistického umění a znovu si neodpustil výhrady vůči tvorbě Karla Hynka Máchy.
Účastníci sjezdu se v rezoluci podle očekávání přihlásili k národnímu celku, vedenému obrozenou Národní frontou, a projevili souhlas s jednotnou kandidátkou pro volby do Národního shromáždění. Zároveň v duchu budovatelského nadšení vznesli požadavky na zřízení dalších centrálních kulturních i vědeckých institucí.
S kurzem socialistické orientace v literatuře ne každý souhlasil, a tak začala vlna emigrace – Ivan Blatný, Ferdinand Peroutka, František Kovárna, Egon Hostovský, Pavel Tigrid, Jan Čep či herec Jiří Voskovec. Další literáti skončili v komunistických vězeních. Bylo zastaveno vydávání některých časopisů a velké množství autorů bylo vyloučeno ze Syndikátu českých spisovatelů. V roce 1949 byl nakonec Syndikát zrušen a místo něj vznikl Svaz československých spisovatelů, který se stal komunisticky orientovanou organizací.
-mak-
foto © Wikimedia Commons, Zdeněk Nejedlý na pohřbu Cypriána Majerníka v roce 1945
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
