Návštěvnický okruh městem Vrchlabí

29.03.2018 | 21:28
Návštěvnický okruh městem Vrchlabí

Připravili jsme pro Vás krátkou a časově nenáročnou procházku po jeho nejzajímavějších místech. Před procházkou navštivte Regionální turistické informační centrum, kde získáte malý Quest. Ten vyluštíte odpověďmi, které najdete při pozorném putování. Drobná odměna za vyluštění vás čeká opět v Infocentru.

Náměstí TGM je začátkem vašeho putování. Jeho dominantou je barokní radnice se štítem zakončeným věží s hodinami. V jejím přízemí se nachází Regionální turistické infocentrum, kde jste obdrželi tuto mapu. V průčelí radnice je zavěšen zvon, na který se zvonilo na poplach i při slavnostních příležitostech. Výstavbu radnice, která patřila mezi první kamenné budovy ve městě, dokončil její stavitel, Jan Jiří Seehak v roce 1737. Shromážděním obce sloužil velký sál v patře, přízemí zaujímal výčep.

Vaší další zastávkou bude Zámek a zámecký park. Stavbu zámku v roce 1546 započal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Postaven byl v renesančním slohu a patří k prvním stavbám svého druhu v Čechách. Neznámý stavitel vycházel ze schématu italského kastelu (malé pevnosti či tvrze). Na dostavbě zámku pracoval pravděpodobně Ital Carlo Valmadi. Původně obklopoval stavbu dvanáct metrů široký vodní příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty. Pro návštěvníky je nyní volný přístup pouze do vstupní haly, kde je možno vedle intarziemi zdobených dveří spatřit obrazy posledních ulovených krkonošských medvědů. Z původního zařízení zbývá nejvzácnější památka – renesanční kachlová kamna v bývalém rytířském, nyní ve velkém zasedacím sále. Dnes je zámek sídlem městského úřadu. Zámecký park byl do současné podoby přetvořen v druhé polovině předminulého století. Zahradník Fuchs přeměnil zahradu na přírodní park v romantickém stylu. Zrušil vodní příkop, založil jezírko a rozšířil park do dnešní velikosti. Park je na seznamu nemovitých kulturních památek.

Zámecký park poblíž Krkonošského centra environmentálního vzdělávání zvaného „Krtek“ pozvolna přechází v klášterní zahradu. Krtek je budova nenápadná, ale o to více zajímavá svým architektonickým pojetím.

Augustiniánský klášter byl založen roku 1705 Maxmiliánem z Morzinů. Stavba barokní budovy kláštera s prvky klasicismu byla dokončena roku 1725, jejím architektem byl Adam Auer. Dnes je klášterní ambit využíván Správou KRNAP a slouží návštěvníkům jako Krkonošské muzeum. Klášterní kostel byl vysvěcen královéhradeckým biskupem Mauriciem Adolfem Karlem z Pharsalu. Na hlavním oltáři, vysokém 19 metrů, je ústředním motivem obraz sv. Augustina, kterému je kostel zasvěcen. Bohatou výzdobu kostela doplňují troje varhany. Jedny patří k původnímu vybavení kostela, jedny byly přeneseny z kostela z Fořtu a třetí, varhanní pozitiv, jsou tři sta let staré varhany z vrchlabské varhanářské dílny.

Chrám svatého Vavřince stojí na místě jednolodního gotického kostela ze 14. století. V novogotickém stylu jej vystavil vrchlabský stavitel Eduard Zirm podle projektu pražského architekta Stephana Tragla. Stavba probíhala v letech 1886 až 1889. Trojlodní hala je dlouhá 30 m a široká 18 m a k ní je připojena 60 metrů vysoká štíhlá věž. Za nejvzácnější předmět interiéru je pokládána měděná křtitelnice s letopočtem 1566. Pět zvonů, z původního kostela bylo použito jako surovina pro válečné účely. Od roku 1942 byla tedy kostelní věž bez zvonů. Z výtěžku veřejné sbírky byly však v r. 2002 pořízeny tři nové kostelní zvony.

Mariánský morový sloup stojí nedaleko kostela sv. Vavřince. Jeho dnešní podoba, až na část postavy Panny Marie je kopií původního sloupu. Ten pocházel z roku 1696, kdy ho nechali postavit majitelé vrchlabského panství Jan Rudolf z Morzinu a jeho paní Eva Konstancie jako poděkování za ochranu při morové nákaze. Sloup původně stál uprostřed náměstí.

Římskokatolická fara, barokní budova děkanství nedaleko kostela, pochází z let 1739–1740. V roce 1766 zde během jedné ze svých inspekčních cest údajně na několika otepích slámy přenocoval císař Josef II. Mísa, na které vrchlabské měšťanky nabídly panovníkovi koláče, se dlouho uchovávala jako vzácná památka.

Čtyři historické domky naproti kostelu sv. Vavřince jsou dnes majetkem Správy KRNAP a najdeme v nich expozice Krkonošského muzea a informační středisko národního parku. Soubor tří štítových domů patří mezi nejstarší zachované městské stavby, na štítové desce jednoho z domů byly nalezeny iniciály WR a letopočet 1623. Jsou příkladem architektury krkonošských a podkrkonošských měst, kdy podloubí na náměstích a hlavních ulicích tvořilo ochranu před rozmary počasí a sloužilo jako místo, kde své zboží nabízeli řemeslníci, kteří v domech žili a pracovali. Domy prošly zdařilou rekonstrukcí, která proběhla v letech 1976–1981. Čtvrtý domek byl znovu postaven v roce 2009 jako replika poloroubeného domu s hrázděným štítem, který byl zdemolován v roce 1957.

Budova staré radnice se skrývá pod čp. 210 a patří mezi nejstarší stavební památky města. Přízemní část je zděná, roubené patro podpírají čtyři pískovcové sloupy s hlavicemi tesanými do jónského tvaru. Zvláštností domu je, že je do ulice obrácen podloubím při podélné straně. Dům sloužil od konce 16. století, kdy jej městská rada i s pozemkem získala od truhláře Hanse Heldena a přestavěla, jako radnice až do roku 1737.

mestovrchlabi.cz




počet zhlédnutí: 2288

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.