Místy, kudy procházeli celá desetiletí lidé žijící na samotách a v usedlostech na Soláni a kolem něj domů pěšky, a za každého počasí, lze se nyní dostat pohodlnými cestami, auty nebo hromadnými dopravními prostředky až k Čartáku, nedaleko vrcholu Soláně, do výše 860 m. n. m. Příležitostí pro neobyčejný zážitek však stále zůstává takzvaná Stará cesta, původní přístupová cesta na hřeben Soláně, jež se dnes spíše nabízí milovníkům turistiky a krás přírody, přijíždějícím do Velkých Karlovic vlakem. Kouzlo připomínající minulost má především její část pod očekávaným cílem cesty, vedoucí chvíli lesem s nečekaným následným otevřením prostoru poskytujícím první překrásné pohledy na louky a stráně, na první chalupy posazené s citem do členité krajiny, v níž stejně jako široké výhledy se vzdáleným zastřeným obzorem upoutají pozornost méně nápadné, nečekané a přitažlivé přírodní detaily.
Soláň znovu ožívá. Jeho probouzení má svůj pramen v ohlédnutí, v stále častějších návratech a pohledech do minulosti, v nichž převážně v okouzlení a náhlých vlnách pocitu intuitivního srozumění se vším a všemi, co tu bylo a kdo tu byli před námi, dozrávají představy přitažlivého klidu, harmonie, zvláštního okouzlení. Za nimi cítíme obdivuhodně poctivou a přesvědčivou míru poznání a pochopení života a jeho smyslu. Odněkud z dávnověku přicházejí podivní poslové, aby posunuli úhel našeho instrumentálního vnímání současného světa k hranicím, kde se znovu dostávají ke slovu nestylizovaná realita, neprokalkulovaný zážitek, upřímný prožitek i kus tajemství patřící k životu a vztahům mezi lidmi.
V posledním dvacetiletí, v němž svoboda zásadním způsobem ovlivňuje duchovní život a jeho obrazy nedeformuje cenzura, vše, co se odehrávalo na Soláni, zejména pak mezi umělci, kteří se pod jeho vrcholem usadili, dostává novou, inspirativní tvář. V kontextu s oživenou minulostí, tradicemi a zvyky, díky také jejich ideologicky nedeformovaným polohám, otevírají se nové možnosti kulturního rozvoje celé oblasti. Skupina přátel a milovníků výtvarného umění zakládá novou tradici — Malířské cesty kolem Soláně, krátce nato se ustavuje Sdružení pro rozvoj Soláně. Centry kulturního a společenského dění se stávají Čarták, Ateliér u Hofmanů, Karlovské muzeum, po dostavbě Informačního centra Zvonice přebírá dominantní úlohu toto zařízení.
Své kouzlo si podržel Čarták (z německého „Tschardake“ označující vojenské strážní domky), dnes rekonstruovaný horský hotel. Má bohatou historii spojenou s ochranou moravsko—uherské hranice portáši, s obchodem, později jako zájezdní hostinec a místo setkávání umělců. Poblíž stojí kříž, který v roce 1827 nechala „Bohu a geho lidu“ postavit Terezie hraběnka Kinská. Místo proslavil majitel z rodu Vašutů, gazda Jura Vašut, který na Čartáku gazdoval 60 let. Když na počátku jara roku 1947 zemřel, měl už dávno své místo v srdcích návštěvníků hor, ale i umělců, i v jejich dílech. Tento rázovitý Valach stál modelem malířům, hodně se o něm psalo a ještě víc povídalo. Po méně slavných létech, kdy byl Čarták podnikovým rekreačním střediskem několika státních a družstevních podniků, se dnes jako horský hotel zapojuje do pestrého společenského kulturního dění v kraji, rozšiřuje nabídku služeb, nápaditě a odvážně modernizuje sportovní a kulturní areály.
Svět je ohromná dědina.
Čarták — věřte — a Valašsko
je jenom jediné!
(Zápis malíře Aloise Schneiderky v Čartácké kronice)
Valašský ateliér U Hofmanů. Dům s ateliérem pod vrcholem Soláně, který si v roce 1941 nechal postavit malíř Alois Schneiderka a po jeho smrti v roce 1958 ho koupil a obýval malíř Karel Hofman s rodinou. Rozsáhlou zahradu, vytvářející působivé prostředí pro prezentaci sochařských a keramických děl, projektoval olomoucký zahradní architekt Jiří Finger. Hofmanův ateliér se stal místem setkávání významných českých i zahraničních, zejména italských umělců a milovníků umění. Po smrti malíře dům obývá a udržuje jeho dcera, keramička Marcela Vajceová–Hofmanová, v ateliéru domu provozuje obchod s uměleckými předměty, na zahradě zřídila přírodní amfiteátr, který je významným a vyhledávaným místem pro návštěvníky komornějších kulturních programů, kulturních vystoupení v rámci vernisáží výstav pořádaných v upraveném Hofmanově ateliéru. Prostředí domu a ateliéru patří k místům pořádaní Malířských cest kolem Soláně.
Informační centrum Zvonice byla postaveno z iniciativy Sdružení pro rozvoj Soláně za pět měsíců podle návrhu Ing. arch. Jiřího Kotáska, CSc, financováno z Evropských fondů a prostředků Ministerstva pro místní rozvoj ČR‚ sponzorů a přispěvatelů řady soukromých firem a osob. Zvon odlil akademický sochař Josef Tkadlec ve své zvonařské dílně v Halenkově, na jeho povrchu jsou znaky měst a obcí, které přispěly k realizaci Zvonice — Horní Bečvy, Hutiska—Solance, Karolinky, Rožnova pod Radhoštěm, Velkých Karlovic a Vsetína. Zvon nese nápis: „V obdivu a úctě k obyvatelům hor a umělcům, kteří v horském prostředí žili a tvořili, ve víře v životnost jejich odkazu a duchovní a materiální rozvoj Soláně.“ Zvonice byla pro veřejnost otevřena 18. listopadu 2006.
Inspirací pro vznik Zvonice se stal model sakrálního objektu — kaple, vytvořený akademickým malířem Františkem Podešvou žijícím na Soláni, jehož realizace měla být spojena s rozvojem Soláně jako místa pro společné tvůrčí pobyty umělců spojené s prací v exteriérech a prezentací jejích výsledků ve víceúčelovém objektu kaple.
IC Zvonice se stalo dominantním místem pro kulturní aktivity širokého tematického a žánrového zaměření, hudební, výtvarná, fotografická, literární, taneční vystoupení duchovně blízká lidovému umění, obsahově naplňující ideu Valašského roku, tj. aktualizaci starých tradic a zvyků v přelomových obdobích kalendářního roku spojených s řemeslnými dovednostmi, projevy zábavy a duchovní kontemplace, jejich odrazu v nejrůznějších formách a podobách současného umění. Zvonici navštěvují významní čeští i zahraniční umělci nejrůznějších oborů, pravidelně zde vystupují osobnosti a soubory z regionu. Intenzivní kulturní dění umožňuje konfrontaci kultur mezi vyhraněnými oblastmi Čech a Moravy, mezi kulturou naší země a zahraničím. K nejvýznamnějším každoročním kulturním událostem na Zvonici patří červnová kulturně společenská a výtvarná akce Malířské cesty kolem Soláně, národopisná slavnost Léto na Soláni — Mezinárodní folklorní festival .
Dalibor Malina
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
