Thonetova vila
Město proslulo tradicí nábytkářské výroby, která zde dodnes převládá. Někdejší Thonetova vila byla postavena mezi lety 1873-1877 v Přerovské ulici jako obytný dům pro rodinu továrníka Michaela Thoneta. Dnes je vile umístěna moderní prodejní expozice firmy TON, a. s., úspěšného výrobce ohýbaného nábytku, který navazuje na thonetovskou tradici.
Zámek Bystřice pod Hostýnem
Nejvýznamnější památkou ve městě je zámek z první poloviny 15. století, který představuje ojedinělou ukázku postupné modernizace panských sídel. Posledními majiteli zámku byl rod Loudonů, který zámek vlastnil 106 let. V současné době patří zámek městu a postupně se opravuje. V předzámčí je umístěna část městského úřadu, městské informační centrum, zámecká půjčovna horských kol a Expozice napoleonských vojáků. V přízemních prostorách hlavní budovy je expozice Keramika, Bystřické cechy a Pracovna Františka Táborského a ve východním křídle prvního poschodí expozice Historický ohýbaný nábytek. V prvním poschodí se konají výstavy a ve svátečním sále koncerty klasické hudby i svatební obřady. Ve druhém poschodí se nachází zámecká prohlídková trasa věnovaná posledním majitelům zámku, šlechtickému rodu Loudonů. Zámek je otevřen v hlavní sezonu od dubna do října. Zámecký park vlastní Armády ČR, je zde umístěno Centrum zdravotnického materiálu. Pro veřejnost je park nepřístupný.
Loudonský hřbitov
Loudonský hřbitov spolu s rodovou hrobkou založil roku 1894 Ernst svobodný pán z Loudonu. Kapli vyzdobil freskami malíř Hanuš Schwaiger roku 1897. Na stěně je vyobrazena Panna Maria Svatohostýnská, u jejíchž nohou klečí jednotliví členové rodu Loudonů.
Městský park Zahájené
Městský park je největší částí ucelené zeleně ve městě a protéká jím říčka Bystřička. Nachází se v příjemném a klidném prostředí. V parku je restaurace, minigolf, dvě dětská hřiště a koupaliště. S parkem sousedí sportovní areál s fotbalovým stadionem a tenisovými kurty.
Platanová alej
Platanovou alej dal na nábřeží řeky Bystřičky v polovině 19. století vysadit tehdejší majitel panství Olivier svobodný pán z Loudonu, inspirován radou rusavského evangelického faráře Daniela Slobody. Semena platanů javorolistých přivezl z Itálie. Roku 1980 byla alej vyhlášena skupinou památných stromů.
Farní kostel sv. Jiljí
Kostel nechal postavit hrabě František Antonín z Rottalu v roce 1744 podle projektu stavitele Tomáše Šturma. Uprostřed nad hlavním oltářem je rodový erb Jana Jakuba Leonardi della Rovere di Monte l´Abbate, který dal roku 1763 příkaz k opravám zámku i kostela. Na hlavním oltáři se nachází stříbrný obraz Panny Marie, zvaný Rottalovský, přemístěný v 18. století ze Sv. Hostýna. U kostela je umístěna pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého a na jeho východní straně rokokový kříž. Před kostelem stojí sochy sv. Tadeáše Judy a sv. Antonína Paduánského.
Kašna se sochou Panny Marie Vítězné ochrany Moravy
Kamenná kašna s bronzovou vodní sochou na Masarykově náměstí je dílem akademického sochaře Daniela Trubače. Z kašny prýští tři prameny vody: pramen minulosti města poznamenaného staletím neklidu, pramen čisté bystré horské vody, z níž vznikl název města, a pramen naděje a pomoci. Z těchto tří pramenů vyrůstá postava Vítězné ochrany Moravy.
Byla slavnostně posvěcena olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem dne 1. 10. 1994.
Fontána Duha
Fontána Duha v ulici Dolní otevírá od 90. let 20. století symbolicky vstup do centra města. Představuje podle tvůrců ideu svobody, míru a ideu života. Vodní stěna vytváří se slunečními paprsky světelné efekty a v parných letních dnech může posloužit i jako osvěžující sprcha. Autory tohoto díla jsou akademický sochař Václav Šerák a akademický architekt Bohumil Chalupníček.
Busta Michaela Thoneta
Z iniciativy Bystřického kulturního nadačního fondu byl v roce 2013 v centru města u budovy ZŠ T. G. M. odhalen pomník s bustou hlavy Michaela Thoneta a pamětním nápisem: „Michael Thonet (2. 7. 1796 – 3. 3. 1871), zakladatel výroby nábytku z ohýbaného dřeva. Zasloužil se o rozvoj našeho města i celého regionu.“ Autory instalace jsou kamenosochař Jan Kozel a architekt Ladislav Pastrnek.
Hřbitov
První bystřický hřbitov se rozprostíral do počátku 16. století kolem kostela sv. Jiljí. Roku 1534 vznikl hřbitov v dnešním parku Zahájené. V letech 1760–1763 zde nechal farář Straka na vlastní náklady postavit hřbitovní kapli sv. Vavřince. Barokně klasicistní kapli projektoval zednický mistr Antonín Mates Slováček ze Židlochovic. Inspiroval se při tom stavbou Grimmova zámeckého paláce. Zvenku jsou při kapli zazděny náhrobky. Tento hřbitov se využíval až do roku 1885, kdy byl založen nový hřbitov při hostýnské cestě.
Na současném městském hřbitově se nacházejí hroby významných osobností – malíře Hanuše Schwaigra, malíře Františka Ondrúška, spisovatele Františka Táborského, objevitelky Bible kralické Vlasty Fialové, etnologa Vladimíra Kozáka a dalších.
Úodní foto: Thonetova vila
Městské informační centrum Bystřice pod Hostýnem
www.bystriceph.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
