Komplex, který je od roku 2002 národní kulturní památkou, se skládá z klasicistní rezidence - tzv. Bílý zámek, novogotického hospodářského areálu - tzv. Červený zámek (dnes restaurace, sál a hotel) a 60ha přírodně-krajinářského parku výjimečné kompoziční a dendrologické úrovně.
Současný zámek má bohaté sbírky. Prohlídkové okruhy vedou luxusně zařízenými reprezentačními salony i pokoji pohodlných hostinských apartmá. Součástí je také bibliotéka s více než 15000 svazky a zámecká kaple. Galerie nabízí skvosty původní zámecké obrazárny a nechybí ani samostatné historické expozice.
Zámek Hradec nad Moravicí je jediným instalovaným objektem s dochovaným kmenovým mobiliářem v okrese Opava a celkovou rozlohou 130 ha také největším zámeckým areálem Moravskoslezského kraje.
Jedná se o mimořádně oblíbený turistický cíl a významné kulturně-společenské centrum Opavska. V roce 2008 vyhrál anketu "O nejpohádkovější hrad nebo zámek v České republice". Návštěvníkům je k dispozici množství příležitostí k občerstvení a nákupu propagačních materiálů, suvenýrů a drobných dárků.
GPS: 49.8639653N, 17.8742094E
Zámecký park
Chcete-li se jen na půlhodinku projít nebo chcete-li pobýt třeba půlden v kouzelném přírodním prostředí, pak se vypravte do zámeckého parku. Nabízí se vám odtud krásné výhledy na Mariánské louky, Branku u Opavy, Benkovice, Kajlovec, řeku Moravici, zámek i samotný Hradec nad Moravicí. Svou neopakovatelnou atmosféru má v brzkém ránu i pozdním odpoledni, v pučícím jaru, horkém létě i mrazivé zimě. Dýchne tu na vás historie staletí a ve stínu rozsochatých stromů se vám může zdát, že slyšíte koňská kopyta šlechtických projížděk, hudbu Ludwiga van Beethovena či Ference Liszta, kteří se tu procházeli kdysi dávno před vámi.
V parku stojí za zhlédnutí dva a půl metru vysoká bílá socha „Létavce“ (Sen o létání), která se nachází v prostoru za vstupní branou Červeného zámku. Plastika hradeckého rodáka Kurta Gebauera je symbolický dar našemu městu a zámku.
Bílá věž
Je nejvýše se vypínající stavba zámeckého areálu. Hranolová stavba se nachází mezi Bílým zámkem a anglickým parkem. Tento výrazný solitér je pouhé torzo velkého projektu zamýšleného slavnostního vjezdu. Z přízemí vede jejím středem žulové schodiště, jednotlivá patra nebyla dostavěna.
Sloužila jako vodárna pro celý zámecký areál a přilehlé náměstí. Kníže Karel Maria Lichnovský ji nechal vystavět v roce 1887.
Hodinová věž
Tato věž nikdy neplnila funkci středověkých hradních pozorovatelen, byla dostavěna teprve v roce 1880 v rámci výstavby cihlového pseudogotického areálu Červeného zámku. Romantická věž láká četné návštěvníky, zejména děti. Od úrovně nádvoří je 35 m vysoká. Na její kuželovité věži se otáčí větrná korouhvička v podobě kohouta. Vnější průměr věže je 6 m. Až nad hodiny do ochozu vede 99 schodů se 2 odpočívadly.
Strážní věž je součástí vstupní brány s ochozem a původním historickým rumpálem v 1. podlaží. Na věži je nově také funkční zvon "na hromy".
Bezručova vyhlídka
Vyhlídka se nachází v zámeckém parku, asi 2 km jižně od Bílé věže. Od zámku k ní vede modrá turistická značka. Vyhlídka je dřevěná, umístěná na 4 kamenných pilířích v nadmořské výšce 435 m n.m. Je vysoká 9 m a má 16 schodů. Z ochozu vyhlídky je nádherný rozhled na zámecký areál, řeku Moravici, na Stránku, kopec Hanuši, část Podolí, Branku, na skálu nad ní a na širokou rovinu táhnoucí se až za Opavu do Polska. Směřují sem obě větve Bezručovy stezky, západní přes Hanuši a Žimrovice a východní přes Bohučovice, údolím Záviliší a přes Kalvárii. Za knížat Lichnovských byla vyhlídka zvána Wilhelmshöhe na oslavu povýšení pruského království na císařství v roce 1871, což bylo vytesáno na pamětním kameni uprostřed louky naproti schodiště. Vyhlídku navštívil také císař Vilém II. a jeho doprovod za svého krátkého pobytu na zámku v září roku 1913. Na kraji lesa, asi 20 m jihozápadně od kamenného pilíře, objevíme půl metru vysoký plochý kámen s nápisem Fanny Baude. Tímto názvem místní starší lidé označují vyhlídku dodnes.
Pivovarské sklepy
Pod zámkem najdete pozůstatek pivovaru, tak zvané Pivovarské sklepy, knížete Lichnovského, ve kterém se vařilo pivo do roku 1882. Dalších čtyřicet let sloužil jako restaurace s největším sálem v obci, venkovním posezením a kuželnou. Stala se centrem společenského života Hradce a oblíbeným výletním místem. V roce 1921 byla budova pro značnou zchátralost zbořena. Zůstaly zde pouze staré pivovarské sklepy. Jsou rozděleny na tři části – severní sklep je 9 m hluboký, 5m široký a 2,3 m vysoký. Střední sklep je dlouhý 26 m, široký 6 m a vysoký 4 m. Třetí část je zazděna. Mají svou zajímavou historii, kdy v době třicetileté války zde Dánové razili falešné mince. Na numismatických burzách mají falešné hradecké mince až trojnásobně vyšší hodnotu než pravé krejcárky. Z tohoto důvodů někteří znalci středověkých vojenských událostí při návštěvě Hradce toto místo vyhledávají. Sklepy si můžete prohlédnout u příležitosti Otevírání jara a turistické sezóny, kdy zde na tibetské mísy hraje pan Stanislav Hendrych.
Kostel sv. Petra a Pavla
Nachází se na vrcholu kopce nedaleko zámecké brány a je po zámku největší hradeckou turistickou zajímavostí. Pochází z 16.stol. a nechal ho vystavět majitel hradeckého panství Kašpar Pruskovský. Tomu jsou věnované dva epitafy – na levé straně předsíně kostela a na vnější severní straně kostela. Dne 29. června 1594, na svátek patronů sv. Petra a Pavla, sloužil první mši farář Tomáš Kancer. Vysvěcen byl v roce 1597 olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. Věž kostela sahá do výšky 37 metrů a jsou v ní umístěny 3 zvony. Kostelní zvony jsou nejstarší na Opavsku. Zvon „Petr“ váží 952 kg, měří 84 cm a spodní šířka je 107 cm. Zvon „Pavel“ váží 560 kg, měří 72 cm a spodní šířka je 92 cm. První varhany zhotovil a uvedl do provozu v r. 1770 varhanář Schwarz z Libavé, v roce 1846 na ně při primici knížete Roberta Lichnovského hrál Ferenc Liszt. Současné varhany pocházejí z roku 1911 a jsou dílem věhlasné firmy Rieger a synové z Krnova.
GPS: 49.8662867N, 17.8758497
TIC Hradec nad Moravicí
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
