Tato naučná stezka se nachází jihovýchodní části území města Jihlavy. Byla vybudována v roce 2013 s cílem seznámit návštěvníky s historií, vegetací a zvířenou této krásné lokality a upozornit na cenné součásti přírody, které se nachází sotva 15 minut od centra města.
Naučnou stezkou Vás bude provázet SOVA – symbol moudrosti a učení. Celý okruh je dlouhý 1,1 km a je zde umístěno 10 informačních cedulí. V plánu je doplnit Naučnou stezku o interaktivní prvky a povídání o včelách.
1) Budky a polobudky
Chcete mít vlastní budku či polobudku? Jak má správně vypadat a fungovat Vám pomůže „Desatero k úspěšnému ptačímu hnízdění ve vaší budce“. A na jaké druhy ptáků se můžete těšit?
Obyvatelé budek: sýkory – koňadra, modřinka patří mezi nejčastější obyvatele našich budek, brhlík lesní – jako jediný náš pták dokáže po stromech šplhat hlavou dolů, lejsek černohlavý – vzácný obyvatel našich budek, vrabec polní – nedávno ještě běžný pták, velice rychle však z naší přírody mizí, rehek zahradní, špaček obecný, puštík obecný – za soumraku se ozývá svým charakteristickým houkáním, v místech, kde ho uslyšíte, je dobré vyvěsit budku, v níž velmi rád zahnízdí.
Obyvatelé polobudek: lejsek šedý – létající akrobat lovící hmyz, rehek domácí – ptáček hnízdící v blízkosti člověka, též označován jako čermáček, konipas bílý – černobílý ptáček s dlouhým ocáskem, skorec vodní – pták velikosti kosa, který se potápí přímo na dno potoků a říček, poštolka obecná – náš nejběžnější dravec živící se hlodavci, kalous ušatý – jedna z našich sov, kterou zdobí péřová „ouška“, která však neslouží ke sluchu, ale pouze pro ozdobu.
2) Historie Staré plovárny
Stará plovárna jinak také Vojenská plovárna nebo plovárna U Dlouhé stěny se nachází na pravém břehu říčky Jihlávky. Na protějším břehu, kde dnes stojí obytné domy, stával od roku 1376 starobylý mlýn U Dlouhé stěny. Tento mlýn ve 20. století sloužil jako tkalcovna, později jako pletárna. Od roku 1924 zde byla továrna na výrobu pian, která ukončila provoz v roce 2006. Proto se pro zdejší objekty vžil název „Klavírka“.
Nad mlýnem byl v roce 1843 postaven stejnojmenný rybník. Již o rok později, díky generálu J. F. Kempenovi, sloužil tento rybník jako plovárna pro vojáky jihlavského 8. pěšího pluku. Po čase přešla plovárna do správy města a byla rozšířena o převlékací kabiny a bazén pro neplavce. Okolní stráně byly upraveny jako park.
Sláva plovárny trvala do 1. světové války, poté byla zastíněna novou plovárnou U Českého mlýna (dnes Mostecká ulice u tenisových kurtů). Následně zdejší zařízení a rybník získalo název STARÁ PLOVÁRNA. Plovárna sloužila svému účelu do 2. světové války, potom se kvalita vody výrazně zhoršila a rybník se stal atraktivním pouze pro rybáře.
Dramatickou událostí poslední doby bylo hrozící protržení hráze při povodni v květnu 1985, na jejíž sílu doplatila i místní ZOO. Od roku 2002 spravuje nádrž Povodí Moravy, státní
podnik, který zmenšil její původní plochu 2,6 ha na méně než polovinu. Dnes Stará plovárna slouží jako protipovodňová nádrž a je vyhledávaným místem rybářů.
3) Obojživelníci a plazi
V údolí říčky Jihlávky u Staré plovárny se vyskytují některé druhy obojživelníků a plazů. Není jich mnoho, protože tato lokalita nenabízí těmto skupinám příliš vhodné podmínky pro jejich výskyt, rozmnožování a zimování. Z pohledu obojživelníků je zde nedostatek vhodných vodních ploch, což bývají nejčastěji tůně nebo menší rybníčky bez ryb nebo jen s malou rybí obsádkou.
V blízkosti vody je možné potkat například skokana krátkonohého, skokana hnědého nebo ropuchu obecnou. Na sluncem vyhřátých kamenech uvidíte ještěrku obecnou. Slepýše křehkého najdete přes den schovaného ve stinném a vlhkém prostředí pod kameny, v pařezech nebo pod listím, protože vylézá až za soumraku. Přítomnost jiných druhů např. užovka obojková nebo rosnička zelená je v této lokalitě velkou vzácností.
Výskyt obojživelníků a plazů můžete podpořit různými opatřeními. Nejúčinnější je vytváření malých vodních ploch – tůní nebo zahradních jezírek.
4) Stromy a keře
Porosty okolo Staré plovárny rostoucí ve výšce 510–550 metrů nad mořem můžeme rozdělit na dvě části. Na levé straně nádrže (kostel sv. Jakuba za zády) se nachází listnatý porost tvořený především javorem mléčem a javorem klenem, jilmem horským a jasanem ztepilým, jako příměs se zde vyskytují bříza bradavičnatá, modřín opadavý a borovice lesní.
Bohaté keřové patro je tvořené růží šípkovou, bezem černým, bezem červeným, lískou obecnou, hlohem jednosemenným, střemchou obecnou, ostružiníkem maliníkem, ostružiníkem křovitým a trnkou obecnou.
Zadní část a část pravého břehu jsou tvořeny produkčním lesem s výskytem smrku ztepilého – téměř bez keřového patra. Při okraji lesa rostou modříny opadavé a v břehovém porostu lze spatřit olši lepkavou a střemchu obecnou. Po těžbě v minulých letech byla ve svahu vysázena douglaska tisolistá. Částečně je zachován i zbytek bývalého sadu s ovocnými dřevinami, který dříve sloužil jako školní zahrada.
5) Savci
Při procházce v okolí Staré plovárny můžete nalézt stopy přítomnosti některých obyvatel lesa (ohryzané větvičky, vyloupané šišky, otisky tlapek nebo kopýtek, trus,….). Z nejmenších savců můžeme vidět např. myšici lesní, která je velmi rychlá a dobře šplhá po stromech a keřích, rejska obecného s hlavou typicky protaženou do úzkého čenichu nebo krtka obecného, který na sebe upozorňuje všudypřítomnými hromádkami zeminy.
V korunách stromů poskakuje z větve na větev veverka obecná a u pařezu či ve křoví se krčí zajíc polní, kde je díky svému hnědému zbarvení velmi dobře maskován. Výjimečně zde hledá útočiště i srna obecná, která je nejaktivnější při soumraku nebo zástupce našich šelem liška obecná. V letních měsících můžete k večeru slyšet podivné dupání a funění ježka západního nebo zahlédnout lasici kolčavu a kunu skalní. Kdo bude mít opravdu štěstí, může u vody spatřit i vydru říční, která se chystá na lov.
6) Houby
Pokud se budete pozorně dívat, můžete v okolí Staré plovárny najít během celého roku různé druhy hub. Na kmenech, větvích nebo pařezech rostou rozmanité druhy dřevokazných hub, které jsou až na výjimky nejedlé – např. troudnatec kopytovitý, pevník chlupatý, březovník obecný, šupinovka slizká. Mezi jedlé dřevokazné houby patří velmi známá václavka smrková,
která roste hojně na podzim v trsech na kmenech a pařezech jehličnanů nebo podobná šupinovka kostrbatá.
Pro většinu lidí je houbaření oblíbenou činností a i ve skromných podmínkách okolí Staré plovárny lze v houbařské sezóně najít plný koš. Rostou zde pýchavka obecná, klouzek sličný, hřib hnědý, křemenáč březový, bedla vysoká. Dále můžeme najít různé druhy holubinek, ryzců a mnoho dalších.
Jedovatých hub není v naší přírodě mnoho, ale protože obsahují prudké jedy, jsou velmi nebezpečné. Zde rostoucím zástupcem je muchomůrka červená, která vždy svou výraznou barvou upoutá vaši pozornost.
7) Hmyz
Pestrost stanovišť nádrže Stará plovárna a jejího bezprostředního okolí vytváří rozdílné podmínky pro život hmyzu, jakožto nejbohatší a nejrozmanitější skupiny živočichů v naší přírodě.
Na hladině upoutají vaši pozornost dravé ploštice bruslařky. Ve vodě žijí různé druhy dravých brouků potápníků, nejčastěji uvidíme potápníka rýhovaného a při troše štěstí až 3 cm velkého potápníka vroubeného. Společenstvo doplňují různé vodní ploštice – znakoplavky, klešťanky. Podél břehů lze spatřit několik druhů vážek a šidélek. Nad hladinou často poletují jepice, střechatky a pakomáři.
V jehličnatých porostech lze potkat zejména běžné druhy lesních brouků, např. tesaříka smrkového, chrobáka lesního, klikoroha borového nebo střevlíka fialového. Smíšené porosty hostí pestřejší faunu např. zlatohlávka zlatého, střevlíka zlatolesklého, zelené nosatce – listopasy nebo červenou mandelinku topolovou; z motýlů píďalku zelenopláštníka březového, babočku bílé C nebo babočku osikovou.
Plejádu hmyzu nalezneme především na přelomu jara a léta na kvetoucích keřích a rostlinách. Jde především o různé druhy motýlů: okáči, ohniváčci, modrásci, bělásci. Když budete mít štěstí, potkáte chráněného poměrně velkého motýla batolce duhového při sání vody na břehu nádrže, z travin vyplašíte pestrého černobíločerveného přástevníka hluchavkového. Z brouků můžete vidět např. kovové kovaříky, páteříčky, tesaříky a v létě nepřehlédnete cca 3 cm velkého tesaříka pižmového. Nápadní jsou zástupci blanokřídlých – např. chránění čmeláci rodu Bombus a různé druhy vos a pilatek nebo zástupci dvoukřídlých např. pestřenky.
8) Rostliny
V okolí vodní nádrže a v lesních porostech můžeme během roku pozorovat velké množství rostlin. Bohatá druhová skladba je dána pestrostí stanovišť – suché slunné skalky, louka, vlhká místa blízko vody, stinná lesní stanoviště a další…
V jarním období si můžete v okolí Staré plovárny všimnout časných kvítků křivatce žlutého, sasanky hajní a později všudypřítomné zlaté barvy pampelišky obecné neboli smetanky lékařské, která je, jak název napovídá, léčivkou. Později můžete spatřit například modré květy rozrazilu rezekvítku a zběhovce plazivého, žluté květy mochny husí a pryskyřníku prudkého, bílé nebo narůžovělé květy řeřišnice luční. Hojně se vyskytuje kuklík městský, jehož semena mají typické háčky.
V létě spoustu dětí i dospělých potěší svými plody porosty jahodníku obecného. Dále zde můžete najít různé léčivé rostliny – vlaštovičník větší, třezalku tečkovanou, hluchavku bílou, jitrocel kopinatý a spoustu dalších. Okraj lesa rozsvítí v létě růžová květenství vrbovky úzkolisté a ve vlhkém stínu lesa se skrývá kapraď samec. Na březích nádrže roste pomněnka bahenní, blatouch bahenní a sítina rozkladitá.
V sadu můžete najít z trav například jílek vytrvalý, bojínek luční nebo srhu laločnatou, třtinu křovištní zase najdete jako podrost ve světlých částech lesa.
V blízkosti tohoto stanoviště se nachází veřejné ohniště s posezením.
9) Ptáci
Na vodní ploše se setkáte s kachnou divokou, na březích pobíhá konipas bílý. Pod hrází na kamenech posedávají konipas horský nebo vzácnější skorec vodní, který se pro potravu potápí. Nad říčkou na větvičce můžete zastihnout krásného ledňáčka říčního.
Keře a stromy jsou osídleny velmi pestrou skladbou ptačích druhů. Po kmenech stromů i hlavou dolů šplhá brhlík lesní, od paty kmene směrem nahoru se trhavě posouvá šoupálek dlouhoprstý. Zaslechnout můžete pracujícího strakapouda velkého. Ve větvích stromů a keřů se při hledání potravy pohybují všechny druhy našich sýkor (koňadra, modřinka, uhelníček, parukářka, babka a lužní). Na jaře nás svým zpěvem potěší pěnkava obecná, červenka obecná, pěnice černohlavá a další. Svým vzhledem nenápadný, ale silným zpěvem typický střízlík obecný, stejně tak tažná pěvuška modrá jsou obyvatelé keřového patra. Vysoko ve větvích, především jehličnatých stromů, se třepotají naši nejmenší ptáčkové – králíčci (obecný a ohnivý). Po zemi pobíhá kos černý či drozd zpěvný.
Z běžnějších druhů ptáků také v této oblasti pozorujeme – např. zvonka zeleného, zvonohlíka zahradního, špačka obecného, strnada obecného.
Z dravců se objevuje poštolka obecná a krahujec obecný. Vzhlédneme-li k obloze, můžeme spatřit káně lesní či včelojeda lesního. Ze sov nás potěší přítomnost puštíka obecného.
10) Doupné stromy
Dutiny mohou vznikat buď působením větru, deště, sněhu a mrazu nebo činností některých druhů ptáků. Většina živočichů žijících v dutinách doupných stromů je pro les velice užitečná. Proto, abychom je v lese udrželi, musíme zachovat i jejich domovy – doupné stromy.
Stromku, stromečku, kdo v tobě přebývá?
Já, brhlík lesní, jsem nazýván „ptačí zedník“.
Já, plšík lískový, prospím zimním spánkem v dutině celou zimu.
Já, netopýr rezavý, využívám dutiny jako tzv. mateřské a zimující kolonie.
Já, strakapoud velký, vytesávám menší dutiny, ve kterých první rok hnízdím a vychovávám mláďata, druhý rok si tesám dutinu novou a do mé původní se nastěhují menší živočichové a ptáci, kteří si vlastní dutinu vytesat neumí (sýkory, brhlíci, netopýři, plšíci),
Já, datel černý, vytesávám velké dutiny, ve kterých první rok hnízdím, druhý rok si tesám dutinu novou a do mé původní se nastěhují větší živočichové a ptáci, kteří si vlastní dutinu vytesat neumí (kuny, veverky, sovy).
Já, krutihlav obecný, pokud se cítím ohrožený, bráním se tak, že natáhnu krk, kroutím hlavou a syčím jako had.
Já, kuna lesní, veverka obecná a mnozí další.
Virtuální prohlídka: jihlava.maps.arcgis.com
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
