Dnešní podobu Kutné Hory významným způsobem ovlivnilo období vlády Jagellonců, Vladislav II. Jagellonský zde byl dokonce zvolen českým králem. Vydejte se po stopách doby jagellonské.
Chrám sv. Barbory
Tato stavba je učebnicí české gotické architektury. Jejími architekty byli Jan Parléř, Matěj Rejsek či Benedikt Rejt, Ludvík Lábler, Josef Mocker. Stavba započala v r. 1388 a na jejím financování se výrazně podílely kutnohorské patricijské rody a důlní podnikatelé. Její průběh do značné míry závisel na výnosech stříbrných dolů. Podle původních plánů měl být chrám o 1/3 delší, koncept se však několikrát změnil a chrám byl dokončen až v r. 1905. Pro svou jedinečnost byl chrám v r. 1995 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. (www.khfarnost.cz)
Věž Jezuitské koleje
Jižní věž Jezuitské koleje ukrývá původní zvony chrámu sv. Barbory, z nichž zvony „Ludvík“ a „Michal“ pochází z období vlády Jagellonců v Čechách. V současné době jsou oba tyto zvony restaurovány a věž není přístupná veřejnosti.
České muzeum stříbra (Hrádek)
Nejvýznamnějším majitelem Hrádku v jagellonském období byl Jan Smíšek z Vrchovišť, důlní podnikatel. Ten dokončil přestavbu Hrádku na městské patricijské sídlo v duchu vrcholné gotiky. Zároveň si upravil starý havířský kostel Nejsvětější Trojice na okraji Kutné Hory na rodinnou hrobku. V dnešní době můžete v Hrádku navštívit expozice Českého muzea stříbra o technologii mincování a ražbě nejen pražských grošů. (www.cms-kh.cz)
Kamenná kašna
Stavba z r. 1495 je dílem Mistra Brikcího z Vratislavi. Patří mezi nejunikátnější technické památky v České republice. Sloužila jako rezervoár a rozvodna pitné vody pro celé město. Původně byla „kašna“ zastřešena a voda do ní byla přiváděna samospádem, nejprve dřevěným a posléze i hliněným potrubím od pramene sv. Vojtěcha u Bylan. (www.destinace.kutnahora.cz)
České muzeum stříbra – Kamenný dům
Kamenný dům je jedním z nejkrásnějších pozdně gotických domů u nás. Jeho majitel Prokop Kroupa provedl kolem r. 1489 jeho rozsáhlou přestavbu, v rámci níž zadal výzdobu uliční fasády Mistru Brikcímu z Vratislavi. Dům mnohokrát změnil majitele. Od rozsáhlé rekonstrukce z let 1900 až 1902 zde trvale sídlí kutnohorské muzeum. Dnes tu můžete navštívit 2 expozice Českého muzea stříbra:
• Měšťanská kultura a život v Kutné Hoře v 17. až 19. st.
• Lapidárium, které se věnuje stavebnímu vývoji města. (www.cms-kh.cz)
Kostel sv. Jakuba
Kostel byl postaven mezi lety 1330-1422. Podle původních plánů měl mít kostel dvě vysoké věže, nakonec byla kvůli statistickým problémům vystavěna pouze jedna (80,6 m). Kostel byl původně nazýván kostel „Vysoký“. Z doby jagellonské se dochovaly chórové lavice, křtitelnice a predela s Poslední večeří Páně z r. 1515. (www.khfarnost.cz)
Vlašský dvůr
Vlašský dvůr byl po staletí ekonomickým srdcem Českého království a zároveň se stal i svědkem mnoha významných událostí, tou nejslavnější z nich byla volba polského prince Vladislava II. Jagellonského českým králem r. 1471. Za jeho vlády doznal vzhled Vlašského dvora změny, vznikly dodnes výrazné arkády. Také můžete obdivovat portál s iniciálou „W“ nad vchodem do někdejší pokladnice, který nese trefný nápis „Noli me tangere“ (nedotýkej se mne). Do období vrcholné gotiky také patří jedinečné dřevěné oltáře a socha Bolestného Krista. (www.pruvodcikutnahora.cz)
Sankturinovský dům
Někdejší patricijský dům nazvaný podle majitele Sankturina z Nedvojovic, významného úředníka mince z let 1499-1520, který si zde zřídil honosné sídlo, ve věži domu zbudoval kapli s krouženou klenbou, patrně od stavitele Brikcího z Vratislavi, a nástěnnou výmalbou v italském stylu. (www.destinace.kutnahora.cz) Dům je po dobu rekonstrukce dočasně nepřístupný.
Knížecí dům
Někdejší městský palác s pozdně gotickým portálem jednoho z nejbohatších kutnohorských patricijů Jana Knajzlíka z Světic, kde během návštěvy města v r. 1487 poobědval i český král Vladislav II. Jagellonský. Dnes v objektu sídlí základní umělecká škola, je proto veřejnosti nepřístupný.
Kostel Matky Boží Na Náměti
Kostel patří mezi nejstarší chrámy ve městě. Na jeho místě se nacházel trh se stříbrnou rudou a stavba kostela byla financována z nameteného stříbra – odtud název „Na Náměti“. Kostel byl vystavěn v r. 1357. Poté několikrát vyhořel, na jeho úpravách pracovali i architekti Matěj Rejsek a Benedikt Rejt. Kostel byl dlouho využíván jako hřbitovní, a to až do r. 1881. V r. 1735 zde byl pochován český malíř Petr Brandl. (www.khfarnost.cz)
Informační centrum Města Kutná Hora
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
