Na místě kolínského zámku ve 13. století stávala část městského opevnění s raně gotickou Klášterskou bránou. Pravděpodobně se zde také nacházel klášter dominikánů s kostelem P. Marie, který je písemnými prameny poprvé připomínán v roce 1295, a roku 1421 byl zničen husity. V letech 1437 – 1448 si husitský hejtman a kněz Bedřich ze Strážnice nechal v těsné blízkosti Klášterské brány vybudovat pozdně gotický hrádek, nazývaný „Lapis refugii“ („Kámen útočiště“), který se stal střediskem jeho zástavního panství, vytvořeného ze zabraných statků kláštera cisterciáků v Sedlci a dalších církevních institucí. Pravděpodobně v roce 1458 je získal český král Jiří z Poděbrad. Jeho syn Hynek z Minsterberka v roce 1477 panství včetně hradu prodal uherskému králi Matyášovi Korvínovi. Teprve v roce 1487 tento statek vykoupil Vladislav Jagellonský, a připojil jej k majetku královské komory. Na konci 15. a v první polovině 16. století byl kolínský hrad přestavěn v goticko - renesančním slohu a výrazně rozšířen o předhradí s vnějším opevněním.
Již od roku 1502 bylo panství českými panovníky zastavováno různým šlechtickým rodům. Z nich si kromě Vojtěcha z Pernštejna (v letech 1532 – 1534) zaslouží pozornost především páni ze Žerotína, kteří toto zboží získali v roce 1556. Karel ze Žerotína zahájil přestavbu hradu na renesanční zámek, dokončenou roku 1585 jeho synem Kašparem Melicharem. Větší část panství v roce 1591 tomuto zástavnímu držiteli odňal císař Rudolf II., a vrátil ji do správy královské komory. V průběhu třicetileté války byl zámek několikrát poškozen, rovněž celé panství se až do konce 17. století nacházelo v neutěšeném stavu. Za vlády císařovny Marie Terezie došlo roku 1778 k rozparcelování většiny kolínského panství, vlastní zámek byl v roce 1826 prodán podnikateli Václavu Veithovi. Za jeho působení došlo ke klasicistní přestavbě areálu, přičemž část budov byla v letech 1843 – 1844 zbořena v souvislosti se stavbou železniční trati. Necitlivé úpravy zámku pokračovaly i za dalších majitelů – Františka Horského z Horskýsfeldu a jeho dědiců (v letech 1862 – 1897), kdy byl celý komplex zámeckých budov přizpůsoben provozu pivovaru. Poté co v roce 1898 areál koupila akciová společnost Zámecký pivovar, došlo k dalším významným přestavbám pro užitkové účely. V současnosti probíhá postupná rekonstrukce této významné památky.
Areál zámku se skládá z paláce a předzámčí, obklopujících malé a velké nádvoří. Z mohutného zámeckého paláce se v úplném stavu zachovalo pouze západní křídlo, které obsahuje části původního hrádku Bedřicha ze Strážnice a pozůstatky raně gotické Klášterské brány. V suterénu se nacházejí rozlehlá pozdně gotická sklepení. V prvním patře se dobře zachoval prostor bývalé zámecké kaple s přilehlou sakristií a někdejší mázhaus s renesančním záklopovým stropem a dobovými nápisy na stěnách, přístupný po točitém schodišti s hřebínkovou klenbou. Ve druhém patře byly objeveny zazděné raně renesanční arkády. Jádro budovy předzámčí pochází z doby pozdně gotické přestavby, uskutečněné za vlády Vladislava Jagellonského kolem roku 1500. Středověkou podobu této části zámku připomíná torzo věžovité vstupní brány s náročně provedenými portály, z nichž vnější (dnes zazděný portál) zdobí reliéf dvou propletených draků a maskaron v podobě hlavy divého muže.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
