Na místě dnešního Zálabského předměstí se ve středověku nacházely dvě vsi, zvané Mnichovice a Brankovice, které byly původně ve vlastnictví cisterciáckého kláštera v Sedlci, a v roce 1410 byly opatem Jakubem prodány městu Kolín. Nejpozději v 16. století se tyto obce staly nedílnou součástí města, jejich původní názvy upadly v zapomnění, a v písemných pramenech se začínají označovat jako Zálabské předměstí. Vzájemná vazba osídlení na obou březích řeky byla posílena existencí dřevěného mostu, založeného zřejmě již ve 13. století. Ten umožňoval spojení se severovýchodními Čechami a Slezskem a zanikl v roce 1879. Dnes přibližně v jeho místech stojí architektonicky pozoruhodný Masarykův most, postavený v letech 1914 – 1927 podle projektu Františka Roitha.
Jednou z dominant Zálabí je kostel sv. Víta, připomínaný již v roce 1352 jako farní kostel vsi Mnichovice. Jeho stavebníkem byl zřejmě klášter cisterciáků v Sedlci. Nejstarší části kostela pocházejí pravděpodobně z doby kolem roku 1300 a z druhé poloviny 14. století. V letech 1513 – 1516 byl presbytář opatřen novou klenbou, jejíž svorník nese monogram českého krále Ludvíka Jagellonského. Pravděpodobně kolem roku 1660 a před rokem 1682 byla ve dvou etapách provedena raně barokní přestavba kostela, v letech 1777 – 1778 byla zřejmě stavitelem Janem Petržilkou vybudována pozdně barokní průčelní věž. Pozornost si zaslouží stylově jednotný interiér, v němž se nachází cenný soubor renesančních a barokních památek. Většina mobiliáře byla zhotovena kolem roku 1715 v dílně neznámého kutnohorského řezbáře. Na stěně kostelní lodi je zavěšen renesanční epitaf rodiny kolínského primátora Daniela Hytticha z roku 1614. Součástí areálu kostela sv. Víta je historicky cenný hřbitov, jehož počátky sahají do období vrcholného středověku. Na konci 18. století, kdy bylo zakázáno pohřbívání u děkanského chrámu sv. Bartoloměje, se stal hlavním městským pohřebištěm. Tomuto účelu sloužil až do roku 1882. Dnes se bohužel nachází ve velmi zanedbaném stavu. Přesto se zde zachoval cenný soubor klasicistních a historizujících náhrobků z 19. století.
Další významnou památkou Zálabského předměstí je pozdně gotická věž Práchovna, která se tyčí na skále nad břehem Labe. Postavena byla zřejmě v první polovině 15. století jako předsunuté opevnění kolínského hradu a města. Původně vrcholila vysokou střechou s ochozem, a byla doplněna dalším, dnes nezachovalým, opevněním. V 16. a 17. století sloužila též jako strážní věž. Později zde bylo umístěno skladiště střelného prachu, z čehož byl odvozen dnešní název. Pravděpodobně v polovině 19. století věž ztratila střechu a stala se zříceninou. Teprve v roce 2006 byla znovu zastřešena a upravena na vyhlídku.
Sousední Podskalský mlýn se poprvé připomíná již na konci 15. století. Od konce 18. století se v jeho držení vystřídalo několik měšťanských rodů, z nichž si zaslouží pozornost zejména rodina Radimských (od roku 1851). Za jejího působení byl mlýn v roce 1868 přestavěn v duchu průmyslové architektury s prvky romantického historismu. Další přestavby následovaly po poškození povodní roku 1901 a po požáru v roce 1926. Dnes se nachází ve zpustlém stavu. Podskalský mlýn je rodištěm československého diplomata a spisovatele Dr. Ladislava Radimského (1898 – 1970), literárně činného pod pseudonymem Petr Den. Další cennou technickou památkou této části města je funkcionalistická budova elektrárny z let 1930 – 1932, postavená pro tehdejší společnost ESSO podle projektu architekta Jaroslava Fragnera.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
